Jako jeden z argumentů pro vytvoření návrhu zákona argumentují komunističtí poslanci diskriminací těch, kteří kromě češtiny neovládají další jazyk.
„Pokud odhlédneme od slovenštiny, více než 30 % občanů České republiky se nedomluví žádným cizím jazykem. Ve věkové skupině starších 50 let je téměř 20 % občanů, kteří vůbec nerozumí ani základním výrazům cizích jazyků,“ uvádí skupina sedmi komunistických zákonodárců - Marta Semelová, Vojtěch Filip, Ivo Pojezný, Karel Šidlo, Miroslav Opálka a Zdeněk Ondráček.
„Mnoho těchto lidí se bojí uvedenou skutečnost přiznat a jsou následně nepřiměřeně jazykově diskriminováni v běžném každodenním životě oproti mladším lidem,“ píší dále v důvodové zprávě.
Lidovky.cz: Vadí vám užívání cizích jazyků, nebo jde primárně o upřednostnění češtiny?
Cizí jazyky nám samozřejmě nevadí. Čeština by ale měla být na prvním místě.
Lidovky.cz: Návrh zákona o úředním jazyce, který počítá mimo jiné i s překládáním všech zahraničních nápisů na cedulích ve veřejném prostoru, v televizním a rozhlasovém vysílání či v reklamě, budí kontroverzní reakce. Jak vlastně nápad na uzákonění češtiny jako úředního jazyka vznikl?
To byl takový spontánní nápad. Řešili jsme současný český jazyk a používání českých nápisů. Vůbec to není tak, že se to bude týkat doslovných překladů. Na tom rozhodně netrváme. Jde nám hlavně o zachování českého jazyka jako takového a prioritní používání češtiny.
Lidovky.cz: Vadí vám i cizí názvy označující nejrůznější místa a služby. Ustoupily by tak například cedule s nápisy „fast food“ (rychlé občerstvení), „zimmer frei“ (volné ubytování) nebo „exchange“ (směnárna). Nemáte ale obavu, že by některé názvy skutečně byly tím otrockým překladem, kterému se chcete vyhnout?
Vážně nevidím problém, proč by se nemohlo používat „volné ubytování“ nebo „volné pokoje“. Měla by se používat čeština.
Lidovky.cz: Takže by na cedulích bylo české označení a teprve až potom by se použily i názvy v cizím jazyce?
Ano, bylo by to fajn.
Lidovky.cz: Pokud mají být ve veřejném prostoru upozaděné cizí názvy, souhlasíte s tím, aby se překládaly i názvy spadající do umělecké sféry? Mám na mysli třeba názvy filmů, akcí a podobně? Co třeba takový Batman si Superman?
Ne. To je dovedené ad abusrdum. Návrh zákona se skutečně týká toho, aby byl primárně používaný český název. Netrváme na doslovném překladu. V tomto případě je to špatně interpretováno. Někdy to samozřejmě nelze přeložit. To víme všichni.
Překlady nejsou potřeba, říká jazykovědec„Pokud jsou některé názvy natolik zažité a obecně srozumitelné, případně že mají ve veřejném prostoru už nějakou tradici, myslím, že není důvod je překládat,“ říká pro server Lidovky.cz nový ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek. A co říká jazykovědec na to, že by měla být čeština uzákoněna jako úřední jazyk? „Veřejnost by to určitě přivítala. Pokud znám názory veřejnosti, tak mohu říci, že tomu bude nakloněna,“ uvádí s tím, že ukotvení češtiny jako jazyka ve státní správě či obchodním životě považuje za „rozumnou“ část návrhu. Vůči odstraňování cizojazyčných názvů z veřejného prostoru a nucení k dvojjazyčnosti nebo mnohojazyčnosti je však opatrný. „Myslím, že bych našel případy, kdy by se to nemuselo setkat s pochopením,“ upřesňuje a jako příklad dává výlohu s nápisem „café“. Překládání považuje za problematické i kvůli obchodním značkám a logům. |
Lidovky.cz: Jak by to tedy bylo upraveno v zákoně? Existovaly by výjimky?
Tak o tom se můžeme bavit v pozměňovacích návrzích. Ne v úplném začátku. My bychom hlavně chtěli, aby se používala spisovná čeština a aby to bylo uzákoněno.
Lidovky.cz: Česko je podle vás výjimkou v tom, že nemá zákonem ukotvenou ochranu vlastního jazyka. Zákon by „stanovoval povinnosti ochrany, rozvoje a užívání úředního jazyka“. Jakých konkrétních oblastí veřejného života by se návrh zákona o úředním jazyce týkal?
Všech. Mělo by se to týkat mediálního projevu v televizi, rozhlase, zároveň také nápisů, názvů ulic, názvů domů, zkrátka veřejných prostor. Chceme, aby se nejprve napsalo „směnárna“, ne „exchange“.
Lidovky.cz: Návrh hovoří také o peněžních sankcích v hodnotě až 50 tisíc korun. Jak přesně by probíhaly kontroly a co všechno by bylo možné označit za porušení zákona?
To bychom řešili až v dalším kroku. Porušení zákona vyžaduje logicky nějakou sankci. Budeme se o tom bavit ve chvíli, kdy se o tom zákonu budeme bavit jako o celku. Pak budeme komunikovat dál. Teď je to zatím jen návrh. Zatím se to jen různě ohýbalo a interpretovalo tak, jak to není.
