Dělali jsme svoji práci, 30 mužů s HIV jsme museli nahlásit, brání se hygienici

Přesně před rokem podali pražští hygienici trestní oznámení na 30 mužů kvůli nechráněnému sexu a možnému šíření pohlavních nemocí. Hlášení policii bylo údajně založeno na základě poznatků epidemiologů. Mužům tak hrozilo až deset let vězení za těžké ublížení na zdraví a šíření nakažlivé nemoci.

Trestní oznámení na muže šířící HIV je selhání hygieniků, tvrdí odborníci na nemoc

Jenže pražská policie po ročním vyšetřování všechny případy uzavřela s tím, že k trestnému činu nedošlo (pražští policisté podle mluvčího Janka Daňka vyšetřovali „pouze“ 27 případů, zbylé tři případy řešily jiné kraje – pozn. red.).

Hygienická stanice hlavního města Prahy si za takové jednání již dříve vysloužila kritiku. Proti jejímu postupu se mimo jiné postavilo osm mezinárodních organizací zabývajících se virem HIV a jím nakaženými lidmi.

A to i kvůli tomu, že se muži, kteří museli podat na policii vysvětlení, hájili tím, že se jinou pohlavní nemocí nenakazili při sexu, případně že měli nechráněný sex jen s HIV pozitivní osobou.

Podle samotných hygieniků byl však takový krok nutný. „Podle zákona o trestním řízení soudním jsou státní orgány povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,“ citoval z paragrafů pro server Lidovky.cz ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Jan Jarolímek.

Zákonné ustanovení stanovuje, že kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, dopouští se trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci.

Podle epidemioložky Zdeňky Jágrové právě třicítka mužů nedodržovala to, co jim ukládá zákon. „Jako HIV pozitivní se v průběhu jednoho roku nakazili jednou až šesti pohlavními nemocemi. My nemůžeme rozlišovat mezi hepatitidou či jinou přenosnou nemocí, musíme chránit veřejné zdraví,“ uvedla tehdy k trestním oznámením Jágrová.

Hygienici se navíc hájí podporou ministerstva zdravotnictví a dalších institucí. „Nutno podotknout, že se za postup HSHMP postavila jednak Česká dermatovenerologická společnost, Česká společnost epidemiologie a mikrobiologie i ministerstvo zdravotnictví a tyto neshledaly na postupu HSHMP žádné pochybení,“ zmínil dále Jarolímek.

Zato zástupci České společnosti AIDS pomoc (ČSAP), která v Česku působí už od roku 1989, proti kroku pražským hygienikům vystoupili ostře. „Založit prevenci na konzervativní morálce je profesionální selhání. Je to i medvědí služba všem českým HIV centrům, která poskytují HIV pozitivním občanům zdravotní služby. Očekávám, že tito pacienti se pod vlivem kauzy přestanou lékařům svěřovat se svými venerologickými problémy a budou se léčit sami, pokoutně,“ uvedl šéf ČSAP Robert Hejzák. Podle něj je jedním z úkolů hygieniků předcházet vzniku a šíření infekčních nemocí.

Takové obavy však připadají šéfovi pražských hygieniků Jarolímkovi jako zcela liché. Vychází při tom z počtu hlášených sexuálně přenosných infekcí u mužů majících sex s muži (více v tabulce „Sexuálně přenosné infekce v roce 2015“ - pozn. red.). „Ani venerologové neuvádí pokles návštěv osob se sexuálně přenosnými infekcemi v ordinacích,“ uvedl Jarolímek s odkazem na statistické údaje

Rovněž informace o hlášených nemocech v loňském roce, které se se plně uzavřou ve statistice v dubnu tohoto roku, podle něj nesvědčí o trendu, který v kritickém článku nastínil předseda České společnosti AIDS pomoc.

„Lze tedy uvést, že k snížení počtu hlášených onemocnění nedošlo, návštěva lékaře nebyla z důvodů obav Domu světla (projekt České společnosti AIDS pomoc - pozn.red.) naplněna,“ napsal dále šéf pražských hygieniků.

Organizace Česká společnost AIDS pomoc přesto v souvislosti s problematikou varuje před důležitou věcí: vyšší procento nákaz pohlavními nemocemi mezi HIV pozitivními je slovy jejích zástupců způsobeno do velké míry tím, že se nemalá část HIV pozitivních úmyslně vyhýbá pohlavnímu styku s HIV negativními.

„Sex tak mají výhradně mezi sebou, což s sebou bohužel nese riziko vyššího přenosu pohlavních nemocí. Z hlediska ochrany veřejného zdraví před infekcí HIV by tak hygienici měli namísto trestních oznámení těmto lidem posílat osobní poděkování,“ zmínil již dříve šéf organizace Hejzák.

Podle něj navíc o epidemiologické situaci HIV v Česku mnoho nevíme. „Víme, kolik se nakazí za rok lidí (266 v roce 2015), jakým způsobem (95 % nechráněným sexem), která populační skupina je v nejvyšším riziku ohrožení (muži mající sex s muži). Víc nic. Tušíme sice, že v české populaci je přibližně o polovinu více nosičů HIV než těch, kteří o své pozitivitě již ví (kolem 1200 neodhalených případů), ale nevíme, za jakých okolností k přenosu dochází,“ uvedl dále k tématu s tím, že v Česku HIV šíří především ti, kteří o své diagnóze ještě neví.

GRAF: Nové zjištěné případy HIV podle čtvrtletí v letech 2006-2016

Také podle Miroslava Hlavatého z organizace Red Ribbon, který v minulosti řídil Dům světla pro pacienty s AIDS, stojí problematika choroby na tenkém ledu. „Pokud se hlavní aktéři, kteří stojí za touto kauzou, domnívají, že tímto aktem zvítězili nad nárůstem HIV infekce nebo syfilis, mám obavy, že jen probořili onen tenký led. Z tohoto honu na čarodějnice nic dobrého nevzejde,“ sdělil již loni pro ČTK ke kauze Hlavatý.