Pokuta za námitku vůči židovství znalce: trest jste nezdůvodnili, píše soud advokátní komoře

„Co jiného než pseudoprávní paskvil plný logických chyb a nesmyslů očekávat od lidí, které do svého čela postavila korporace, jež místo hájení zájmů svých členů advokáty, zejména ty, kteří nejsou kvalitou vedení Komory nadšeni, rutinně šikanuje,“ reagoval justiční aktivista Tomáš Pecina na závěry soudu, jenž pokutu od České advokátní komory zrušil. Rozsudek nyní zveřejnil Pecina na svém webu.

Petr Kočí zastupoval členku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou.

Argumenty Městského soudu v Praze přivítal i Kočí. Svou žalobu na Českou advokátní komoru (ČAK) postavil na tom, že sankci 100 tisíc korun řádně nevysvětlila. Peníze už sice zaplatil, ale díky rozsudku má šanci dostat peníze zpět. „Pokud by mě v dalším řízení chtěla advokátní komora shledat vinným, tak musí srozumitelně vysvětlit a odůvodnit, v čem spočívá mé kárné provinění,“ sdělil serveru Lidovky.cz Kočí.

Kárný případ advokáta Kočího se vztahuje ke kauze, v níž v roce 2012 zastupoval členku DSSS Lucii Šlégrovou. Radikálka čelila obžalobě, že svým vystoupením během mítinku 17. listopadu 2010 v Litvínově propagovala nacismus. Žalobce vycházel do značné míry z posudku, jehož autorem byl znalec Michal Mazel. Aby pro svou klientku vybojoval u soudu nejlepší pozici, podal proti Mazlovi Kočí námitku. Nemohl být prý objektivní kvůli ekonomické závislosti na posudcích, někdejšímu angažmá v ODS a TOP 09 a svému údajnému židovskému původu.

„Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá citlivě otázku šoa, tedy holokaustu, a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost na jakékoli náznaky v tomto směru,“ psalo se v námitce, kterou soud smetl jako nesmyslnou. O případ se posléze začala zajímat Česká advokátní komora.

Rozporné, nelogické, vzájemně si odporující, napsal soud

ČAK rozhodovala celkem čtyřikrát. Napoprvé zatrhla Kočímu na rok advokátní praxi, po několika odvoláních mu pak při posledním rozhodnutí nařídila zaplatit sto tisíc. Komora to následně vysvětlila tím, že zákaz činnosti byl příliš přísný. Jenže právník nepřijal ani tento trest, ČAK zažaloval a Městský soud v Praze mu dal v listopadu 2016 za pravdu. Nyní je ze zveřejněného odůvodnění jasné, proč takto rozhodl.

Podle soudu ČAK si ve svých jednotlivých verdiktech odporovala (ačkoliv pak na ně vzájemně odkazovala), dostatečně nedoložila údajné Kočího kárné provinění a ve finále její rozhodnutí nedávalo dost dobrý smysl. „Soud pokládá způsob, jakým se odvolací kárný senát vypořádal s odvolacími námitkami žalobce, za nepřezkoumatelný a rozporný,“ stojí v rozhodnutí senátu, jemuž předsedala soudkyně Naděžda Řeháková.

Komora tak například chybovala, když při posuzovaní Kočího jednání vnímala námitku na ekonomickou závislost znalce na posudcích kvůli upozornění na jeho židovský původ jako antisemitskou. „Zcela nelogická a v kontextu situace bezdůvodná snaha kárného senátu spojit obě samostatně vznesené dílčí námitky antisemitským podtextem nijak nepřispívá k objasnění skutku,“ napsala soudkyně Řeháková.

ČAK studuje rozsudek. Jestli si podá stížnost, se teprve rozhodne

Při dalším kole kárného řízení s Kočím komora naopak podotkla, že ho z antisemitismu nepodezírá. Nad tím se také soud pozastavil. Podle něj navíc ČAK nezdůvodnila, proč by měla námitka proti ekonomické závislosti znalce vadit. „Nevysvětlila, jaké právní povinnosti (a potažmo jaké hodnoty chráněné zákonem) a čím konkrétně měl žalobce podáním námitky ekonomické závislosti znalce vlastně porušit,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Když ČAK Kočího potrestala poprvé zákazem praxe, námitku o etnickém původu znalce označila za nepřípustnou. Při finálním kárné sankci ve výši 100 tisíc pro změnu možnost takového upozornění připustila. Trest však vysvětlila stejně jako předtím. „Přestože tedy došlo k podstatné změně právního názoru ohledně obecné přípustnosti námitky podjatosti spočívající v etnickém původu znalce, popis skutku v napadeném rozhodnutí, v němž žalovaná spatřovala kárné provinění, zůstal zcela totožný,“ diví se soud.

Komora nadto podotkla, že upozornění na údajné židovství znalce mělo nevhodnou formu. Už ale nerozvedla, v čem nevhodnost měla spočívat. Soud tak přisvědčil Kočímu, že není jasné, proč nakonec musel platit pokutu. „Našich argumentů tam bylo více, ale jeden z těch zásadních byla právě nepřezkoumatelnost rozhodnutí. A to je i hlavní důvod, proč to soud rušil, takže jsem spokojen,“ kvitoval rozhodnutí Kočí.

Co s jeho případem bude dál, se teprve ukáže. ČAK může jeho údajný kárný prohřešek projednat znovu, nebo rozsudek napadnout kasační stížností a kauzu posunout k Nejvyššímu správnímu soudu. „Rozhodnutí nám bylo před několika dny doručeno, analyzujeme jeho odůvodnění a zvážíme náš další postup“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Sám Mazel už své znalecké praxe kvůli incidentu s námitkami zanechal před více než čtyřmi lety, věnuje se advokacii.