Rajčaty, okurkami a paprikami chce firma Citronex zásobovat nejen Polsko, ale také sousední Německo a Česko. Jenže moderní skleníky, které vybudovala v těsné blízkosti elektrárny Turów, musela loni dokonce řešit i tuzemská vláda.
Podle dřívějšího měření totiž v noci svítily jak stotisícový Liberec. Záření bylo chvílemi vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Přemíra světla z Polska ohrožovala jak Jizerskou oblast tmavé oblohy (první mezinárodní park tmavé oblohy na světě - pozn. red.), tak obyvatele Česka i Saska, kteří si na problém stěžovali.
Šestkrát slabší záření
Nyní se však situace podle oslovených úřadů výrazně zlepšila, třebaže se ještě občas vyskytují kritické hlasy. „Skleníky září šestkrát méně než v loňském roce, jejich majitel, společnost Citronex, je nechal zastínit na povrchu a investoval do clon milion eur,“ pochvaloval si situaci hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN). „Koncem minulého roku provedli měření světelného smogu astronomové a konstatovali, že došlo k jeho významnému snížení,“ řekl dále šéf kraje.
  |
Česká astronomická společnost měřila oblast na Frýdlantsku a v Jizerských horách v prvním dnu tohoto roku na žádost hejtmana. „Skleníky svítí, což je vidět z Albrechtického kopce. Ale díky roletám svítí mnohem méně a především světlo nevyzařuje příliš nahoru,“ tlumočil výsledky měření předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu Pavel Suchan.
Zeslabení světelného záření oceňují i starostové měst nedaleko polských hranic. „Z mého pohledu polský vlastník skleníků svůj slib splnil. Společnost Citronex instalovala zatahovací systém žaluzií, takže světlo ze skleníků je vyzařováno mnohem méně,“ popsal situaci starosta města Hrádek nad Nisou Josef Horinka.
Přesto společně se starostou Frýdlantu Danem Ramzerem i astronomy upozorňuje na jisté nedostatky. A sice, že nastává několikaminutová prodleva mezi zapnutím svícení a zatažením rolet, a že není zajištěno boční clonění skleníků. „Skleníky sice už nesvítí jako stotisícové město Liberec, přesto ale do stran světlo stále uniká a obtěžuje okolí. Je to cesta, jak dále požadovat nápravu,“ řekl astronom Suchan.
Poté, co se znovu objevila upozornění na záření, zahájil hejtman Půta jednání se zástupci vlastníka skleníků. „Z bočních stran skleníky zastiňovat nebudou,“ parafrázoval šéf kraje závěr vyjednávání.
Podle předsedy Klubu astronomů Liberecka Aleše Majera však nejde o nijak palčivý problém. „Boční zatemnění sice není, ale hlavní problém každého světelného zdroje je hlavně vyzařování do horního prostoru. To je světlo, které se pak rozptyluje do oblohy, případně se pak odráží při nízké oblačnosti,“ vysvětlil.
Clonění podle něj jinak v průběhu noci funguje. „Je znát, že skleníky nemají zdaleka tak zářivý výkon jako v loňském roce. Dá se říci, že polská strana skutečně splnila, co slíbila,“ doplnil Majer.
Ačkoli je v zimním období situace horší kvůli tomu, že se světlo od bílého sněhu odráží více, za mnohem větší problém považuje umělé osvětlení sjezdovek. „V takovém případě jde o markantnější zdroje světelného znečištění než u polských skleníků,“ varoval astronom Majer.
Také jeho kolega Suchan z Akademie věd kritizuje světelné znečištění ze sjezdovek. „Teď přes zimu zjasňují nebe nad Jizerkami sjezdovky - na Stogu, v Porebě, nebo mamutí můstek v Harrachově a další. Třeba na Bulovce na Frýdlantsku byla větší tma, než ten samý večer na Rozdrože či Jizerce,“ vyjmenoval některá problematická místa.
Světlo vycházející z oblasti u polské elektrárny Turów u českých hranic totiž bylo vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Přestože se situaci v souvislosti s polskými skleníky zlepšila, hejtman Libereckého kraje zůstává i nadále ve střehu. Společnost Citronex totiž do budoucna počítá s výstavbou dalších skleníků na ploše s rozlohou zhruba sto hektarů. U těch už se ale dopředu počítá s jejích zastíněním z vrchní části. Vedení kraje na tom, jak Půta prozradil, rozhodně bude trvat.
U elektrárny v Bogatyni už v 70. a 80. letech skleníky byly, firma Citronex ale zastaralé a nevyhovující objekty zbourala a vybudovala špičkové zařízení, které patří k nejmodernějším v Evropě. Zastínění skleníků roletami od holandského výrobce přišlo vlastníka na milion eur (27 mil.Kč).
