„S využitím musí dát souhlas zaměstnavatel. Tak uvidíme, jak to bude běžet v praxi,“ uvedla na twitteru ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Novelu zákona nyní posoudí Sněmovna, předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek tam očekává „poměrně intenzivní debatu“. Novinářům řekl, že vláda přijala kompromis mezi potřebami zaměstnavatelů a snahou ulehčit péči o ty, kteří potřebují pomoc od rodiny.
Venkov zoufale shání lékaře. Podle zdravotních pojišťoven je lékařů dost |
„Ta debata má dvě stránky, pokud zaměstnavateli vypadnou dva tři lidé nečekaně na 90 dnů, tak to může pro ně být velmi komplikované. Mohlo by se také stát, že by někteří zaměstnanci mohli to až zneužívat, že by si mohli ošetřovné vzít několikrát ročně,“ řekl Bělobrádek.
Obavy z dopadu tříměsíčního výpadku zaměstnanců na firmy má i opoziční TOP 09. „Navrhujeme diskutovat se zaměstnavateli a teprve pak zvolit vhodnou délku pečovatelské dovolené, aby byla ku prospěchu rodinám a neblokovala zaměstnavatele na příliš dlouhou dobu,“ uvedla poslankyně TOP 09 Markéta Adamová.
„Dlouhodobým ošetřovným můžeme ochromit zaměstnavatele, kteří již dnes velmi zápasí o každého zaměstnance,“ myslí si také poslankyně opoziční ODS Lenka Kohoutová. „Máme zájem na tom, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a nemít strach, jak zajistí za tři měsíce, až dlouhodobé ošetřovné vyberou, péči o nemohoucího člena rodiny. Máme ale také zájem na tom, aby zaměstnavatel neměl problém s dlouhodobou nepřítomností,“ předznamenala v reakci na rozhodnutí vlády očekávanou debatu ve Sněmovně.
Volno až na 90 dní
Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by si podle návrhu mohli vzít volno až na 90 dní, z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Zaměstnavatelům vadí to, že by museli pracovníka na delší dobu uvolnit, najít za něj náhradu a držet mu místo.
Ministerstvo práce vychází z toho, že se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musí opustit práci, což se podepíše na jejich příjmu i následné penzi. Podle dvou nedávných výzkumů péči v rodinách v Česku dostává kolem 80 000 seniorů a seniorek. Průměrně rodina věnuje opatrování blízkého 41 hodin týdně.
Podle návrhu by dlouhodobé ošetřovné trvalo až 90 dní, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval minimálně ještě měsíc opatrování. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí.
Postarat by se mohli synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohly by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným. Ministerstvo široký okruh pečujících zdůvodnilo tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče.
Ošetřovné by činilo 60 procent redukovaného základu příjmu, vyplácelo by se z nemocenského pojištění. Ročně by si volno podle ministerstva práce vybralo asi 30.000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem asi 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř 60 lidí, kteří by se agendě věnovali. Resort práce ale očekává, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.
Lidem, kteří by si ošetřovatelské volno vzali, by měla firma držet místo. Nesměla by je v době ošetřování propustit.
