Závora, kterou spustil napříč Balkánem, se ukázala jako účinná. Rok poté výrazně klesl proud uprchlíků, zmizely tisíce migrantů pochodujících směrem k německým hranicím a i v Řecku a Itálii se daří uprchlíky registrovat. Na své si přišli i čeští policisté, kteří mimo jiné za příkladnou patrolu na vnější schengenské hranici před dvěma týdny ve Vídni dostali státní vyznamenání.
Vpouštění migrantů po malých skupinkách, na němž se 18. února 2016 státy ležící na balkánské trase dohodly, vyhovuje rakouským kvótám, podle nichž úřady zpracují jen 80 žádostí o azyl denně. Dát důrazně najevo, že cesta je uzavřena, a udržet migranty za branami Evropy ale balkánská hráz nedokázala. A to přesto, že byla od počátku budována jako obranná linie. Kromě bariér v podobě zátarasů z ostnatých drátů sehráli svou roli policisté.
Od počátku přitom byli aktivní nejen balkánští muži zákona, ale také jejich čeští kolegové. Zelenou hranici mezi Řeckem a Makedonií začaly před rokem střežit čtyři desítky policistů z Česka, kteří na místě tvoří patroly s makedonskými kolegy.
Poblíž tranzitního tábora v makedonské Gevgeliji se objevili také služební psi a terénní volkswageny s českou registrační značkou a nápisem Pomáhat a chránit na boku. Poslední kontingent, jejž vyslalo ministerstvo vnitra, v pořadí již sedmý, odletěl do Makedonie před měsícem.
  |
„Makedonie prokazuje ostrahou balkánské cesty Evropě výraznou službu, poskytnutí policejní podpory z Česka proto beru jako automatickou pomoc partnerovi. Totéž platí i o Maďarsku,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec.
Chovancův plán B
Od počátku nešlo ovšem jen o „bratrskou pomoc“. Český kontingent prezentoval Chovanec již loni na jaře jako „plán B“ – ve zjevné narážce na to, že Evropská unie žádné důrazné řešení nevymyslela.
Balkánská hráz se ukázala jako účinná. Výrazně snížila počet odhodlaných, kteří chtěli z Řecka projít tranzitní balkánskou cestou do Německa. Zatímco v únoru 2016 Vysoký komisariát pro uprchlíky OSN (UNHCR) zaznamenal v Řecku 57 tisíc nově registrovaných uprchlíků, v březnu již jen 27 tisíc, loni v dubnu pak počet klesl na 3650.
Výrazný pokles migrantů zaznamenalo i Německo, kam dosud míří drtivá většina uprchlíků. Počet žadatelů o azyl u našich západních sousedů klesl podle údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) z 66 tisíc (únor 2016) na 54 tisíc (duben 2016). Loni v prosinci o azyl v Německu požádalo jen 19 tisíc lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom uzavření trasy přes Balkán zpočátku kritizovala jako polovičaté řešení.
Přehrazení balkánského koridoru má i své stinné stránky v podobě přeplněných řeckých táborů, kde před stopkou na Balkáně panovala čilá fluktuace.
Loni v březnu sice vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Tureckem, která zaručuje zpětný transfer migrantů z řeckých táborů na turecké území, její výsledky jsou ale stejně mizivé jako v případě povinných kvót. Od loňského dubna bylo na základě dohody s Ankarou navráceno pouhých 2761 uprchlíků do Turecka.
Přeplněné Řecko
V Řecku se tak v často mrazivém počasí stále tísní na 60 tisíc migrantů, z toho na ostrovech je to téměř trojnásobek kapacity táborů. A zatímco v pomoci policejní ochraně na Balkáně bylo Česko od počátku velmi aktivní, Řekům v náporu uprchlíků nijak výrazně nepomáhá.
V rámci povinných kvót české úřady přijaly 12 migrantů z Řecka, z Itálie pak nikoho. Z „turecké kvóty“ jsme se přihlásili o 81 syrských běženců. Jejich spisy ale ministerstvo vnitra již sedmý měsíc podrobuje důkladnému bezpečnostnímu screeningu.
Graf - Uzavření balkánské cesty
Metály za zásluhy
Česko přesto se svým „plánem B“, který místo přijímání uprchlíků sází na jejich odrazování, sklidilo úspěch.
Prezident Miloš Zeman dostal loni v červnu od svého makedonského protějška Ďorge Ivanova Řád 8. září, nejvyšší státní vyznamenání země. Svou roli hrál i fakt, že stejně jako Ivanov je i Zeman proti jakémukoliv přijímání uprchlíků.
A naprázdno nevyšel ani Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Strůjce české politiky vůči cizincům si pro metál předminulý týden dojel do Vídně. Obdržel tam Čestný kříž za zásluhy o Rakouskou republiku.
