„Prostřednictvím právního zástupce jsme se obrátili na okresní státní zastupitelství, aby prověřilo, zda podle námi předložených důkazů nedošlo v době od loňského srpna do současnosti k trestným činům hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob a k pomluvě,“ řekl v úterý mluvčí nadace Tomáš Jelínek.
O anonymní dopis se od minulého týdne zajímá prostějovská policie. Policejní mluvčí František Kořínek řekl, že policisté nyní zjišťují okolnosti jeho vzniku.
Nadace Kolel Damesek Eliezer delší dobu usiluje o rehabilitaci hřbitova, na jehož místě leží ostatky 1924 židovských obyvatel Prostějova. Někdejší židovský hřbitov ministerstvo kultury přes nesouhlas radnice, která se obávala komplikací například při opravě inženýrských sítí, loni zařadilo na seznam kulturních památek. Letos prohlásilo za kulturní památku i 12 historických náhrobků. Náhrobní kameny s židovskými nápisy si za německé okupace rozebrali lidé z okolních vesnic. Použili je například při dláždění dvorků. Některé se podařilo najít.
„V minulosti se přeživším holokaustu u nás i v Izraeli vyčítalo, že se Židé nebránili, když šli do plynu. Dnes se do nás naváží někteří lidé jen proto, že navrhujeme pietní úpravy plochy hřbitova, kde klid zemřelých ruší močící a kálející psi nebo parkující auta,“ uvedl Jelínek. Podotkl, že město za německé okupace nechalo vytrhat náhrobky a lidé si jimi vydláždili dvorky. „Proti šíření nenávisti a pomluvám se musíme bránit, dlužíme to našim předkům,“ dodal.
Bývalý židovský hřbitov, místo kterého je nyní park a škola, nyní připomíná pouze pomník. Židovské organizace se zatím s radnicí nemůžou dohodnout na podobě pietní úpravy tohoto prostoru. Vleklý spor se obě strany pokusí vyřešit s pomocí expremiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), který se má ujmout role mediátora.
Židovský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1801 a v roce 1943 na popud německého starosty zrušen. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Jsou tam pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.
