Sociální demokraté mají ve stanovách povinnou kvótu, aby v předsednictvu seděla alespoň jedna žena. I kdyby to na hlasy nevycházelo, vpluje mezi stranické špičky automaticky. Ženy jsou ale podle všeho poslední, kdo tuto pozitivní diskriminaci oceňuje. „Stále považujeme dovolbu žen do orgánů ČSSD za ponižující, nemající v rámci evropských sociálně demokratických stran v 21. století obdobu uvedla Maršová na závěr svého raportu. Rozladění nijak neotupil ani fakt, že po minulém sjezdu usedly do místopředsednických židlí ženy dvě, ani opakované zdůrazňování toho, že rovnost je pro sociální demokraty nejústřednějším krédem.
  |
Ostatním oranžovým kolegyním se nelíbí, jak vypadá jejich zastoupení v zastupitelstvech, protože podle číselných statistik neodpovídá tomu, jak jsou obě pohlaví zastoupena ve společnosti. Účtují na výsledku krajských voleb. „Zastupitelek za ČSSD je 20,8 procenta, z toho pouze jedna náměstkyně a dvě členky rad. Je vidět, že kosmetická změna stanov k vyššímu počtu zvolených žen nevede,“ odkazuje Maršová na ustanovení, podle něhož musí být na každé kandidátní listině ČSSD aspoň ze 40 procent zastoupeno druhé pohlaví.
Naši stranu ovládl špidlismus, říká vlivný muž ČSSD Jansta |
Podle SDŽ je na vině malého počtu zastupitelek to, že vedení strany nepochopilo, co voliče zajímá. Maršová má za to, že lidé chtějí politiky s příběhem, kteří už něco v životě dokázali, a že na to partaj nereflektuje. A prorokuje, že pokračování ve „strnulé kampani s neschopností vytvořit tým ze všech kandidátů“ zajistí mizerné výsledky i do budoucnosti. Nazlobenost pak ilustruje i na tom, kolik je žen v představenstvech či dozorčích radách ve firmách, kde má stát většinový podíl. „V dozorčích radách firem kótovaných na burze je to sedm procent. Méně má v celé Evropské unii už je Malta,“ píše předsedkyně hnutí. Ve všech ukazatelích má lepší harmonii v počtu mužů a žen soukromý byznys, což je hořké poznání vzhledem k tomu, že vláda chtěla nařizovat povinné zastoupení žen ve vedení podniků. Tam už to funguje.
Předseda strany Bohuslav Sobotka by si měl oranžové ženy udobřit, protože podle jejich programových a ideových vizí jsou přesně tím betonovým levicovým jádrem, s nímž chce přivábit zpátky poztrácené voliče. Od středu a liberalismu se Sobotka v posledních měsících vychýlil hluboko do hájemství, které obývají komunisté, například návrhem progresivního zdanění. Mnoho mužských spolustraníků se záhy ozvalo, že se jim Sobotkův nápad nelíbí, ale u žen by očividně uspěl – Maršová prezentuje takřka totéž, co chce premiér. Starost o spotřebitele, kvalitu potravin či větší regulaci monopolních odvětví, jako je vodárenství nebo energetika.
Jediný problém při myšlenkovém prolnutí by měl premiér se „svými“ ženami v otázce migrace, v níž zastávají vysoce emotivní hledisko. „Občané odmítají usazení většího muslimů u nás. Přijali jsme pouze osm uprchlíků, ale všude vidíme, že vzrůstající počet Afričanů, nakupujících arabských žen a nikdo neví, kde se vzali,“ naznačuje Maršová, že po republice se pohybuje vysoké procento nekotrolovaných ilegálních imigrantů. V tom se míjí se Sobotkovým apelem k solidaritě a racionálnímu přístupu.
