„Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) přišla v dnešním výběrovém řízení na prodej areálu bývalé záložní nemocnice v Hředlích u Berouna jedna nabídka ve výši 26,2 milionů korun,“ informoval server Lidovky.cz mluvčí ÚZSVM Ondřej Kuropata. Nabídka podle něj splnila všechny podmínky výběrového řízení. Kdo ji podal, nekonkretizoval, sdělil pouze, že jde o právnickou osobu.
O ‚tajnou‘ nemocnici není zájem. Seriózní zájemci chybí i přes sníženou cenu |
Čtyřpatrovou budovu v uzavřeném oploceném areálu, jež měla původně sloužit jako záložní nemocnice pro případy, že by v Česku nastala válka či vypukla epidemie, v současné době nikdo nevyužívá, rozlehlé prostory zejí prázdnotou. Všechny objekty jsou ale podle ÚZSVM v dobrém stavu, úřad do jejich údržby investoval ročně statisíce.
Lůžka pro 500 pacientů
V areálu nevyužívané nemocnice postavené v sedmdesátých letech minulého století tehdejší československou vládou se nachází vybavení v celkové hodnotě 1 890 000 korun. To musí kupec převzít společně s budovou.
„Nemovitosti byly nabídnuty ostatním státním institucím, ovšem žádná z nich neprojevila o nabízený majetek zájem. Proto ÚZSVM vyhlásil transparentní výběrové řízení s aukcí na prodej tohoto areálu,“ vysvětlil Kuropata.
  |
Během hrozby ptačí chřipky kolem roku 2005 měl areál sloužit jako záložní nemocnice. Ta měla být schopna poskytnout pomoc až 500 pacientům, nikdy se zde však neléčil ani jediný.
Komplex nemocnice v Hředlích u Berouna obsahuje osm budov a 22 pozemků o výměře přes dva hektary. Areál se nachází na území CHKO Křivoklátsko, jen pár minut jízdy autem od sjezdu z dálnice D5. V minulých měsících budovy využívaly zejména filmové štáby.
Zahrádka paní správcové
Serveru Lidovky.cz se na podzim loňského roku podařilo do útrob vybydlené budovy nahlédnout.„O nemocnici kolují nejrůznější fámy a legendy,“ řekl tehdy hned na úvod prohlídky Kuropata. V obci se mluvilo také o využití budovy pro uprchlíky v době migrační krize. Nejdivočejší historky dokonce zmiňovaly UFO.
Za zdmi udržované budovy se přitom dlouhé roky jen skladovalo základní nemocniční vybavení – od roušek a ampulek přes léky, až po lůžka pro pacienty. Těch byly podle správkyně objektu, která bydlí v levém křídle budovy přes čtyřicet let, stovky až tisíce.
„Neměli jsme to ani kam dávat, budova praskala ve švech, všechno jsme museli evidovat a pravidelně kontrolovat,“ popsala správkyně objektu, která v areálu bydlí, jaká byla náplň její práce.
Holé podlahy a zelené kachličky. Základní vybavení snad každé místnosti.
Podle dochovaných záznamů nebyl v záložní nemocnici nikdo operován, ani se tam nikdo neléčil. Kdyby vypukla pandemie, budova rozdělená do nespočet sterilních místností byla podle úředníků kdykoli připravena na krizový plán. Každá místnost měla předem předem jasně vymezený účel.
„Dovezlo by se sem zařízení a nemocnice by mohla v podstatě hned fungovat,“ nastínil Kuropata někdejší plány ministerstva. Ještě donedávna ale platilo v souvislosti s chodem budovy přísné informační embargo, které vyhlásili dřívější správci, tedy ministerstvo zdravotnictví a a dnes již neexistující Zdravotnické zabezpečení krizových stavů.
Naposledy se úředníci k Hředlím v úvahách vrátili před zhruba deseti lety, když hrozila epidemie prasečí chřipky. Nemocnici ale nikdy neuvedli do provozu. Nebyl důvod.
V prvním patře rozlehlé budovy jsou nyní prázdné sály, další místnosti jsou „zdobeny“ zelenými kachličkami, petrolejovými lampami a umyvadly s kohoutky pečlivě zabalenými do igelitu. Skromné vybavení nemocnice čítá dále operační lampy spuštěné ze stropu či sprchy před vstupem do jednoho ze sálů. Nic z předmětů nejeví známky opotřebování. Někde se dokonce pod nánosem prachu a pavučin povalují i originální štítky s popisem předmětů. Techniku pak zakrývají dřevěné bedýnky.
V suterénu měla být kuchyně a sklady materiálu, ve prvním patře sály a ordinace, poslední dvě poschodí byla určena jako lůžková. Počítalo se s pěti stovkami lůžek, krizové plány ale zmiňovaly i vyšší číslo.
Opiáty i krevní plazma
Ve skladovacích místnostech pak byly uloženy například zásoby krevní plazmy či opiátů, kvůli čemuž museli správci budovy jezdit na školení do Prahy. „Pak se to ale začalo všechno odvážet pryč, léky do nemocnic a zbytek nevím, to jsme neřešili,“ uvedla správkyně objektu.
Po revoluci se hředelský areál ještě na nějaký čas proměnil ve vojenský sklad. I takový materiál už byl ale odvezen. Detaily ovšem nejsou ani v tomto případě známé. Do budovy se nikdo kromě šesti lidí hlídajících budovu a úředníků desítky let nepodíval. Právě nedostatek informací zapříčinil bohatou fantazii místních.
Reportérům serveru Lidovky.cz se do nemocnice podařilo dostat až poté, co úřad rozhodl o tom, že budovu s vlastním heliportem a dvouhektarovým pozemkem prodá. Státní instituce totiž totiž neměly o nevyužívané zdravotnické zařízení zájem a ministerstvo již přestalo počítat s plánem záložní nemocnice.
