Sněmovna ve středu přijala usnesení, které po Babišovi žádá, aby do konce dubna vyvrátil v souvislosti se svými obchody se skupinou Agrofert, kterou dříve vlastnil, vážná podezření z daňových úniků. Pokud šéf ANO požadavek nesplní, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by měl podle dokumentu vyvodit vůči Babišovi důsledky. Předseda vlády očekává, že Babiš do konce dubna své obchodní transakce vysvětlí.
Zeman a Babiš se sejdou na Hradě. Budou řešit prezidentského kandidáta hnutí ANO? |
Babiš aktuální dění označuje za kampaň. Tvrdí, že dostatek peněz na nákup dluhopisů již dostatečně vysvětlil, a nemá tak důvod se ke kauze více vyjadřovat. „Pokud to samozřejmě sněmovna chce slyšet popatnácté, tak to rád sněmovně napíšu,“ řekl.
„Všechny tyhle kauzy, které jsou vyráběné marketingovou agenturou na objednávku, přesný ten seznam novinářů, jak to jde...,“ uvedl ještě před schůzkou se Zemanem. Věc podle něj nesouvisí s jeho činností v politice a je deset let stará.
Po setkání s prezidentem poznamenal, že otázka dluhopisů nebyla hlavním tématem jednání. Zeman se podle něj zajímal hlavně o nedávný sněm ANO a o znovuzvolení Babiše šéfem hnutí. O prezidentské volbě, do které se Zeman znovu přihlásil, podle Babiše nemluvili.
Zeman o víkendu řekl, že by si po volbách přál další koaliční spolupráci mezi ČSSD a ANO. Babiš ve čtvrtek po schůzce se Zemanem podotkl, že problém není o vztazích s celou sociální demokracií, ale pouze s její částí. „Dnes je to problém hlavně útoků pana premiéra na mou osobu, které pokračují, které se stupňují,“ řekl. Dodal, že v rámci vlády s ním někteří zástupci ČSSD komunikují normálně. Vyjmenoval ministra zdravotnictví Miroslava Ludvíka, ministryni školství Kateřinu Valachovou nebo ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. „Není to o ČSSD ale o jednotlivých lidech,“ řekl Babiš.
Podle Babiše o čtvrteční schůzku požádal Zeman. Před jednáním odmítl, že by si jel na Hrad pro podporu.
Zeman a Babiš jsou politickými spojenci. Prezident se ho zastal například v případě zákona o střetu zájmu, který je kvůli dopadu na Babiše nazýván antibabiš. Nejprve normu vetoval a po přehlasování ve sněmovně napadl u Ústavního soudu. Babiše podpořil i třeba v kauze dotací pro farmu Čapí hnízdo.
Vicepremiér čelil kritice i kvůli prodeji svých firem společnosti Agrofert v době, kdy byl jejím vlastníkem. „Transakce s Agrofertem vysvětlím Sněmovně v požadovaném termínu,“ řekl Babiš serveru Novinky.cz Představenstvo Agrofertu se ve čtvrtek ohradilo proti podezřením, že se koncern v minulosti dopouštěl daňových optimalizací. Nákupy firem Afeed, Afeed SK a Profrost od Babiše podle něj měly obchodní logiku, což prokazuje i to, že jsou v současnosti ziskové. Korunové dluhopisy, jichž Babiš nakoupil zhruba 1,5 miliardy, bylo podle holdingu třeba vydat kvůli zajištění dlouhodobého financování chystaných investic.
Server HlídacíPes.org dnes napsal, že u společnosti Profrost kupoval Agrofert od Babiše dvacetiprocentní podíl za 527,5 milionu korun. Stejně velký podíl firma podle serveru ve stejném roce prodala společnosti Rapaces Group za 20,4 milionu korun.
Situací kolem Babišova majetku se bude zabývat také sněmovní mandátový a imunitní výbor. Obrátil se na něj předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) kvůli nesouladu majetkového přiznání, které Babiš ve Sněmovně odevzdal, s příjmy, které vicepremiér zveřejnil ve zprávách auditorských firem EY a PwC.
