Několik desítek metrů dlouhou a zhruba pět metrů vysokou betonovou zeď podél takzvané Pobřežní cesty zkrášlují vedle běžných tagů (podpisů – pozn. red.) umělců a pestrobarevných nápisů také pro dané místo nečekaně ‚krvavé‘ malby exotických zvířat.
Umravněné‘ Sao Paulo. Graffiti mizí, městský prostor barví šedá |
Upozorňují na řádění pytláků, jež pro kilogramy slonoviny či rohoviny neváhají zabít ohrožené druhy. „Když vidím, co se tam (v Africe – pozn. red.) děje, tak nešlo, abych po zdech maloval běžné věci, jako jsem dělal kdysi. Musel jsem to celé změnit o 360 stupňů,“ vypráví jejich autor, street artista Pavel Císařovský. Graffiti se začal věnovat koncem 90. let, kdy se tento druh výtvarného umění stával v Česku výrazně populárním.
Pavel Císařovský během malby.
„Koupili jsme si spreje a šli jsme řádit do ulic,“ popisuje svou dřívější tvorbu s tím, že k malování slonů přešel až loni na jaře poté, co procestoval část afrického kontinentu. Tehdy se dozvěděl o smrti jednoho z největších a nejznámějších afrických chobotnatců Sataa, jenž padl za oběť nenasytným pytlákům. Od té chvíle se prakticky jiné tématice ani nevěnuje.
  |
„Změnilo mi to život. Když jsem zjistil, že na světě chodí posledních dvacet jedinců, kteří mají kly až k zemi, přišlo mi to naprosto otřesné. Cítím se za ty hrůzy být zodpovědný,“ líčí.
Zaznívá i kritika
Legální plochu vyčleněnou pražským magistrátem na pravém břehu Vltavy u Barrandovského mostu si vybral z jasného důvodu. „Chci by to všichni viděli. Maluji tak tam, kde je to vidět,“ říká Císařovský, jehož se sprejem v ruce můžete v blízkosti zdi potkat téměř každý víkend. Když mu přijde, že graffiti je na místě už dlouho, jednoduše zeď přetře načisto a začne malovat znovu.
„V Africe byli šťastní, že ji maluji,“ přibližuje Císařovský. Zatímco v místech, která navštívil se podle jeho slov dočkaly pouze pozitivních reakcí, v Česku prý zaznívá kritika, zejména kvůli vyobrazované brutalitě. Umělec má pro kritky pochopení, konstatuje však, že jen maluje smutnou realitu.
Slon Satao byl považovaný za jednoho z největších slonů afrických žijících v Keni. Známý byl především pro své dlouhé kly, které se téměř dotýkaly země. Právě kvůli nim jej nakonec pytláci v keňském národním parku Tsavo East zabili s cílem prodat kly na největší slonovinovém trhu na světě v Číně. Zaměstnanci parku Sataa nalezli 30. května 2014 s otráveným šípem zabodnutým v levém boku.
Kromě Sataa je jeho častým námětem jeho obrazů také samice nosorožce Hope, jíž v dubnu roku 2015 pytláci brutálně uřízli roh. Hope pak ještě necelý rok žila. Ze zranění, kvůli němuž měla v lebce vsazené ocelové šrouby, se snažila zotavit, v březnu loňského roku však zemřela.
Několik desítek metrů dlouhou a zhruba pět metrů vysokou betonovou zeď podél takzvané Pobřežní cesty už řadu měsíců zkrášluje vedle běžných tagů umělců a pestrobarevných nápisů také malby ukrývající drásavý příběh.
