Nejvyšší správní soud loni žalobu čtyř squatterů proti postupu policie a ministerstva vnitra odmítl. Kroky, které žaloba označila za nezákonné, učinila policie podle soudu v trestním řízení. Proto je nemohou přezkoumávat správní soudy, je to prý v působnosti státního zástupce.
Podnět k dohledu v minulosti dostala městské, následně i vrchní státní zastupitelství, ovšem z hlediska squatterů taktéž bez výsledku. Pisatelé ústavní stížnosti se domnívali, že své nároky uplatnili ve dvou odlišných systémech ochrany práv, přičemž každý je odkázal na ten druhý. Uvedli, že se tak stali „obětí negativního kompetenčního sporu“.
  |
„Není možné, aby orgány veřejné moci vzájemně popíraly svou pravomoc, aniž by se jakkoliv věnovaly podstatě tvrzeného zásahu do základních práv a svobod osob, které se na ně se svými podáními obracely,“ uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Marek Ďuriš nález Ústavního soudu za stěžovatele přivítal. Označil ho za první vlaštovku v dlouholetém boji o to, jak by se měl státní zástupce chovat ohledně hlubší analýzy zásahů policie. „Chtěli bychom, aby nám státní zastupitelství vyšla vstříc ohledně kontroly policejních složek, jak se chovají u zásahů. Protože to je věc, ke které se těžko běžný občan dostane,“ řekl novinářům Ďuriš.
Zámeček Cibulka řadu let chátral. Squatteři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Majitel ji ale vypověděl a podal na squattery trestní oznámení.
Předloni 6. května pak zasáhlo na Cibulce 130 policistů a násilně vyvedli squattery, kteří neuposlechli výzvu a zůstali v budově. Zadrželi deset lidí, tři utrpěli při zásahu zranění. Jeden člověk byl později odsouzen, další si převzaly přestupkové komise.
Ústavní soud zrušil vyrozumění státních zastupitelství. Podle soudu policie vystupovala jako orgán činný v trestním řízení. „Pravomoc k přezkumu postupů policie jako orgánu činného v trestním řízení tedy měly v dané věci příslušné orgány státního zastupitelství,“ uvedl soudce zpravodaj.
