Lidovky.cz

V pražských lesích se rozšířil kůrovec. Desítky smrků šly k zemi

Česko

  6:32
PRAHA - Pražské lesy v posledních týdnech ve velkém počtu obývá lýkožrout smrkový, mezi lidmi známý spíše jako kůrovec. Škůdce, jenž se objevuje převážně na Šumavě, nyní zaměstnává lesníky i v hlavním městě. Zvýšený výskyt byl zaznamenaný v Kunratickém a Klánovickém lese. Pokáceny musely být kvůli broukovi desítky smrků.

Značení stromu, který bude pokácen. foto:  František Vlček, MAFRA

Návštěvníci Kunratického lesa mohou nyní nově při průchodu území spatřit informační tabule upozorňující na plochy, v nichž se momentálně vyskytuje kůrovec. Tento druh hmyzu se v posledních letech v pražských lesích vyskytuje běžně, podle lesníku se ale momentálně počet smrků napadených tímto škůdcem mírně zvýšil.

Sněmovna přehlasovala veto prezidenta. Budou platit nová pravidla pro národní parky

„Stromy napadené kůrovcem jsou nejen v Kunratickém lese, ale i v jiných pražských lesích, například v Klánovickém lese. Někdy se jedná o výskyt jednotlivého napadeného stromu, někdy vznikne v porostu ohnisko zhruba 20 stromů,“ sdělila serveru Lidovky.cz Petra Fišerová, mluvčí Lesů hlavního města Prahy.

Za rozšířenost kůrovce s největší pravděpodobností může velmi suché počasí v předchozích měsících a následné oslabení stromů. „Nejedná se ale o žádnou kalamitu velkého rozsahu,“ doplnila Fišerová.

Vytěžené stromy v Kunratickém lese.
KVĚTEN - Rychlý nástup suchého a teplého počasí nahrává rozšiřování kůrovcové...

Jeho výskyt a intenzitu lesníci monitorují pomocí feromonových lapačů či takzvaných lapáků, tedy čerstvě poražených kmenů, které fungují jako lákadlo. Napadené smrkové porosty pak následně kácejí, aby nedocházelo k poškozování dalších dřevin. V každém lese se jedná zhruba o desítky stromů

Kůrovec ve sněmovně

Působení lýkožrouta smrkového lze poměrně lehce poznat podle toho, že na patě kmene stromu nebo pod jeho korunou jsou vytvořené závrtové otvory. Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky, čímž zajišťuje takzvané zmlazování lesů.

Problém nastává ve chvíli, kdy člověk vysází smrkové stromy na místech, v nichž původně nerostly. Takové lesy pak snadněji podléhají kalamitám včetně právě přemnožení lýkožroutů. V této souvislosti jsou často zmiňovány horské smrkové lesy, o nichž se tvrdí, že byly uměle vysázené na konci 19. století.

Lapač kůrovce v okolí kopce Třemešín na Příbramsku.

Kůrovec se proto stal předmětem dlouholetých sporů o to, zda na Šumavě smrky kácet, či nekácet a ponechat prostředí přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Svár se přenesl až do sněmovny, v níž poslanci počátkem dubna přehlasovali prezidentské veto a natřikrát tak schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upraví pravidla v národních parcích.

Vedle Šumavy brouk nejvíce ohrožuje smrkové lesy na severní Moravě, namátkou na Bruntálsku, Opavsku nebo Albrechticku, kde jsou stromy kvůli nedostatku vláhy v horší kondici než v jiných částech republiky. Porosty tam ničí i parazitická, mírně jedovatá houba václavka.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.