Dnes již bývalou studentku prvního ročníku Vyšší odborné školy zdravotnické v Brně rozčílilo, když byla údajně nucena jíst masová jídla. „Tvrdila, že v rámci výuky ji vyučující nutí ochutnávat masové pokrmy, i když ví, že je vegetariánka,“ uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která se případem v dubnu tohoto roku zabývala na základě podnětu od nespokojené studentky.
Ta nakonec studium ukončila z jiných důvodů. Údajné nucení k testování masových pokrmů ze strany vyučujících vnímala jako nepřípustné a cítila se diskriminována z důvodu svého světonázoru, tedy vegetariánství.
Vegetariánství jako světonázor
Ombudsmanka následně řešila, jestli lze vegetariánství možné vůbec považovat za světonázor a jestli vynucování ochutnávání masových pokrmů může naplnit skutkovou podstatu nepřímé diskriminace při poskytování vzdělání.
Antidiskriminační zákon hovoří jasně. „Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru,“ stojí v paragrafu. Přesto se případem zabývalo hned několik úřadů.
Anketa
Považujete rozhodnutí ombudsmanky za správné?
Šabatová po odborné konzultaci s ministerstvem školství i zdravotnictví nakonec dospěla k závěru, že vegetariánství lze podle zmiňovaného zákona považovat za světonázor.
„Pokud vegetarián odmítne požívat masové pokrmy, lze tento projev jeho světonázoru považovat za klíčový ve smyslu článku Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ uvedla ve zprávě o šetření případu. „Zároveň to ale neznamená, že v určitých situacích nemůže být nerespektování tohoto požadavku přípustným a akceptovatelným,“ sdělila dále v neprospěch stěžující si studentky.
Stanovisko dívky se redakci nepodařilo získat. Nejmenovaná totiž už není studentkou brněnské vyšší odborné školy a kvůli ochraně osobních údajů úřady její jméno neprozradily.
Degustace jako základ
Cílem předmětu Technologické cvičení je podle vyjádření ministerstva školství mimo jiné právě i degustace, na jejímž základě student „zhodnotí organoleptickou a nutriční hodnotu připravených pokrmů“. A to z masa jatečních zvířat, ryb a zvěřiny. „ Proto není možné omezit vzdělávání na pouhou přípravu pokrmů, bez jejich smyslového hodnocení,“ uvedla pro server Lidovky.cz mluvčí resortu Jarmila Balážová.
I z vyjádření dalších oslovených institucí - včetně Fakultní nemocnice v Brně - vyplynulo, že účelem ochutnávání připravených jídel před jejich podáváním je smyslové zhodnocení kvality, zajištění bezpečné léčebné výživy pro klienty zdravotnických zařízení a vyhodnocení pokrmu jako nezávadného.
Požadavek ochutnávání jídel tudíž podle veřejné ochránkyně práv sleduje legitimní cíl. „A to jak zajištění bezpečné nutriční výživy, tak dosažení adekvátního vzdělání studentů, které je nezbytné pro výkon práce nutričního terapeuta, odpovídá udělené akreditaci a požadavkům praxe pro výkon tohoto povolání“.
S podmínkami vybraného akreditovaného studijního oboru se podle Šabatové navíc mohla studentka seznámit již před přijetím ke studiu, protože jsou veřejně přístupné.
Studentka před úřady neobstála ani s argumentem, že maso kdysi jedla, takže chuť masových jídel zná. Neuspěla ani s návrhem, že je ochotná vařit z alternativních, nemasových, potravin. Podle ombudsmanky je totiž podstatná kontrola připravovaných jídel. „Proto jsem požadavek ochutnávání shledala jako přiměřený a nezbytný,“ zakončila zprávu o šetření odmítající diskriminaci v takové podobě, jak uvádí zákon.
S tím souhlasí i zástupci školy, v níž vegetariánka dříve studovala. „Součástí vzdělávání v oboru nutriční terapeut jsou předměty, které úzce souvisí s přípravou na konkrétní povolání, proto posouzení případu a vyjádření paní ombudsmanky považujeme za potvrzení legitimního postupu při dodržování neopomenutelné součásti daného studijního programu, které by nebylo možné nahradit jiným výkonem,“ uvedla garantka oboru a pedagožka Jana Eliášová.
Nový obor: rostlinná strava
Spor mezi studentkou a úřady rozlítil zástupce vegetariánské a veganské komunity. „Veganskou, tedy čistě rostlinnou stravu uznaly významné odborné instituce za plnohodnotnou. Není důvod, ani v rámci již stávajících osnov, neuznávat nutričně shodné alternativy a nutit kohokoliv ochutnávat cokoliv, co nechce. K teoretické znalosti nutričních hodnot ingredience není ochutnávka nezbytná,“ uvedla členka hnutí Animalisté Nikola Hurychová, která je vegankou.
„Senzorickou zkouškou nepoznáme obsah živin nebo alergenů, takže nevidíme důvod jídlo ochutnávat. Je třeba dbát na to, aby byl dodržen recept, tedy mít důvěryhodného kuchaře nebo ho vizuálně kontrolovat, dívat se mu pod ruce, jestli recept dodržuje,“ sdělila dále. Jako systémové řešení navrhuje vytvořit studijní specializaci Rostlinná strava, a to v rámci všech oborů týkajících se stravy, tedy nejen nutričních a dietologických, ale i gastro oborů.
