Podle výsledků šetření mezi potenciálními voliči se zdá, že předvolební taktika ČSSD, spočívající v atacích na Babišovo hnutí, zatím nezabírá tak, jak by v Lidovém domě očekávali. Alespoň navenek však sociální demokraté zachovávají chladnou hlavu.
„Je to pro nás signál k intenzivní práci a posílení kampaně směrem k programovým tématům. Strategii kvůli jednomu průzkumu měnit nebudeme,“ řekl LN volební manažer ČSSD Jan Birke.
Vládní roztržka se bezprostředně týkala kauz spojených s tehdejším vicepremiérem Andrejem Babišem. Jednou z nich je podezření, že prostřednictvím nákupu jednokorunových dluhopisů své někdejší společnosti Agrofert mohl krátit daně. Transakci nyní prověřují Finanční správa i policie.
V době krize v koalici se navíc na internetu objevily nahrávky, které upozorňují na možné ovlivňování médií lídrem ANO. Ani jeden ze zmíněných problémů se ale do preferencí Babišova politického projektu nepromítl. Hnutí s přehledem vede předvolební průzkumy. V tom posledním dosáhlo na stejný výsledek jako o měsíc dříve.
Preference
Šetření TNS KANTAR ukázalo, že Babišovo počínání v době krize hodnotila negativně mírná většina lidí. Na své straně měl 43 procent dotázaných, zatímco 52 procent bylo proti němu. Ještě hůře ale dopadl předseda vlády a ČSSD. Premiér Sobotka totiž získal negativní „skóre“ u tří čtvrtin voličů.
Úplně stejně jako Babiš byl hodnocen prezident Miloš Zeman. Za to, jak se k řešení koaliční roztržky postavil, obdržel 52 procent záporných reakcí a 43 kladných.
Odborník na průzkumy veřejného mínění Jan Herzmann míní, že ČSSD škodí neobratnost v komunikaci. Kvůli ní neumí sociální demokracie získat politické body ani v případech, z nichž vyšla jako vítěz.
„Neumí dobře komunikovat to, co udělá. A někdy ani dost dobře zdůvodnit. Myslím si, že se jí vymstilo i jisté váhání pana premiéra,“ řekl LN Herzmann.
Svými slovy odkázal na postup předsedy vlády Sobotky, který se místo odvolání Babiše z vlády rozhodl nejprve podat demisi svou a tím i celého kabinetu. Teprve poté, co vyšlo najevo, že by na takové řešení prezident Zeman nepřistoupil, přišel šéf sociální demokracie s variantou odvolání samotného Babiše.
ODS je druhá, sílí TOP 09
Problémy v komunikaci má podle Herzmanna ČSSD delší dobu. „Je to podobné jako se sporem o policejní reformu. ČSSD vlastně vyhrála, neboť došlo k reformě ve formátu, jaký prosazoval ministr vnitra. Ale odstartovalo to pokles podpory sociální demokracie, který vyvrcholil o krajských volbách,“ doplnil Herzmann.
Z průzkumu TNS KANTAR vyplynulo, že by za vítězným hnutím ANO skončila druhá na pásce pravicová ODS. Opoziční strana, vedená politologem Petrem Fialou, by získala 11,5 procenta.
Přes 10 procent, která potřebují pro vstup do sněmovny, se v šetření přehoupla také volební koalice KDU-ČSL s hnutím Starostové a nezávislí. Zatímco lidovci by získali 8,5, hnutí STAN by k součtu přičetlo svá dvě procenta. Spojenectví by jim tak vyneslo stejných 10,5 procenta, jako mají komunisté.
TOP 09 s devíti procenty skončila těsně za ČSSD. Herzmann její posilování dává do souvislosti s Babišovým nejhlasitějším kritikem – lídrem „topky“ Miroslavem Kalouskem. Ten svou obratnou rétorikou dokáže přesvědčit voliče, že je TOP 09 správnou volbou pro všechny, kdo usilují o variantu „Antibabiš“.
Nedávný průzkum agentury Median, který už také zachytil období vládní krize, ukázal, že ANO ztratilo 1,5 procentního bodu, ČSSD 4 procentní body.
