ZVĚŘINA: Pokrok zastavíš. Národní muzeum má konzervaci v popisu práce |
Nový návrh na podobu panteonu, v němž se žurnalista popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji neobjevuje, se však nelíbí současným zástupcům komunistické strany, jíž byl Fučík dlouholetým členem.
„Považuji to za krok popírající dějinná fakta a možná i strach z odkazu Julia Fučíka a jeho hrdinného boje proti nacismu, navíc signalizovaný v době výročí Lidic,“ řekl serveru Lidovky.cz předseda partaje Vojtěch Filip. Podobně kritická je i poslankyně Marta Semelová. „Julius Fučík má své jméno, v panteonu má své místo a odstranění jeho pomníku považuji za nehoráznost.“
  |
Kdo byl Julius Fučík?Julius Fučík byl český novinář, který se narodil v roce 1903 v Praze. V osmnácti letech vstoupil do KSČ. Ve třicátých letech působil jako šéfredaktor Tvorby a redaktor Rudého práva. Fučík zároveň šířil protinacistické tiskoviny a snažil se organizovat odboj komunistické inteligence. V září 1943 byl právě pro účast v protinacistickém odboji popraven nacisty oběšením. Po válce vytvořila KSČ z Fučíkova příběhu symbol komunistického odporu vůči nacistům. Jeho nejslavnějším dílem je Reportáž psaná na oprátce, soubor dopisů, které Fučík napsal v období od března do dubna 1943 v pankrácké věznici. Byl považován zalva salónů. |
S odstraněním busty novináře, jenž se po Vítězném únoru v roce 1948 stal ikonou komunistické ideologie, nesouhlasí ani její kolega z poslaneckého klubu Zdeněk Ondráček. Ten se domnívá, že jde o projev „typického čecháčkovství“. „Je to součást historie, která tady byla. Pokud si někdo myslí, že jednu takovou věc odstraní, tak se nechce se svou historií vyrovnat,“ uvedl pro Lidovky.cz Ondráček.
Návrat k „demokratické podobě“
Představitelé KSČM zastávají názor, že busta Julia Fučíka by v prostorách muzea pod kupolí měla zůstat. O její setrvání tak budou usilovat. „Možné jsou interpelace, petice nebo zapojení občanů. V každém případě se o to ale budeme snažit,“ dodala Semelová s tím, že se se straníky musí nejdříve poradit.
Zdeněk Ondráček (KSČM) v Poslanecké sněmovně.
Ředitel muzea Michal Lukeš odmítá, že by odebráním Fučíkovy sochy chtěl snížit jeho význam pro společnost. Změnou chce panteon navrátit do původní podoby. „‚Odejdou’ všechny busty a sochy osazené po roce 1948, a naopak se vrátí ty, o kterých bylo rozhodnuto ještě za první republiky,“ řekl serveru Lidovky.cz. Vedle Fučíka by měl o svou pozici „přijít“ také například básník a prozaik Fráňa Šrámek.
Pohled do zákulisí. Co se na Národním muzeum změní a co přibude? |
„Naším návrhem se chceme vrátit k poslední ‚demokratické‘ podobě panteonu a nalézt jeho důstojnou koncepci,“ odůvodnil Lukeš. Ta stávající je dle jeho slov ideologicky ovlivněna tehdejší dobou. Na místo by neměly přibýt žádné nové sochy. Pouze se vrátí ty, které tam již v minulosti byly, včetně císařského páru.
„Usnesli jsme se, že už snad je doba, kdy by se tam mohli vrátit. Byli vystaveni nikoli jako velikáni, ale jako panovníci. A císař navíc na muzeum přispěl nemalou částkou,“ dodal ředitel instituce.
Vojtěch Filip
Herman změnu vítá
Prostory panteonu zdobilo před zahájením rekonstrukce 14 soch a 62 bust. Zpět by se měly vrátit opět s dokončením oprav v říjnu roku 2018. Na ochozu panteonu se zároveň objeví expozice, která návštěvníkům přiblíží jeho historii, včetně toho, jak, kdy a proč sochy přibývaly nebo byly odstraňovány, a to jak za komunistického režimu, tak za německé okupace.
Všechny expozice Národního muzea v Praze se po generální rekonstrukci otevřou do poloviny roku 2020.
Novou koncepci musí nejprve posoudit ministerstvo kultury. Ministr Daniel Herman serveru Lidovky.cz prostřednictvím mluvčí resortu vzkázal, že o plánované změně byl již informován a vítá ji.
Národní muzeum prochází od roku 2015 rozsáhlou rekonstrukcí. V průběhu letošního léta by z novorenesanční budovy měla zmizet plachta, která ji měsíce zakrývá. Obnovená fasáda bude mít světlou barvu, jako tomu bylo v roce 1891, kdy historická stavba v horní části Václavského náměstí vznikla. V současnosti se v muzeu dodělávají zlatící a restaurátorské práce, zastřešují se nádvoří, dokončují se rozvody či opravují se nástěnné malby.
První návštěvníci by si prázdné muzeum mohli prohlédnout již letos na podzim ve speciálním režimu. Oficiálně otevřeno by pak mělo být ve stejném období nadcházejícího roku česko-slovenskou výstavou, jež připomene 100. výročí od vzniku Československa a zároveň 200. výročí muzea.
