Blížil se konec roku 2015 a detektivové z protimafiánského útvaru vedeného Robertem Šlachtou narazili na výživný případ. Zjistili, že v brněnském podsvětí se mezi (ex)policisty a podnikateli obchoduje s utajenými informacemi. Jenomže zároveň podsvětí vytušilo, že se o ně začali Šlachtovi lidé zajímat. Rozhodli se, že uplatní ozkoušený a fungující trik – znevěrohodnit vyšetřovatele. A rovnou toho nejvyššího.
Za objekt si skupina kolem jednoho z podnikatelů, kteří s úniky z brněnských policejních spisů hospodařili, vybrala šéfa protimafiánského útvaru. Informace, že Šlachta není člověk, kterému by se dalo věřit, putovala rovnou na nejpovolanější místo, ke Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Ta má na starosti prověřování podezření uvnitř policie.
  |
Od lidí kolem podnikatele iráckého původu Samana El-Talabaniho to byl chytrý tah. Už dávno se vědělo, že mezi Šlachtou a GIBS panují napjaté vztahy, protože protimafiánská jednotka často dělala na případech, které by správně měly spadat pod generální inspekci. Vrchní státní zástupci ale kvůli nedostatku důvěry v interní vyšetřovatele svěřovali své kauzy raději Šlachtovým lidem. Do chvíle, než protimafiánský útvar loni zanikl v důsledku policejní reorganizace.
Podezření, s nímž se brněnská skupina vydala za generální inspekcí, se vinulo přes nařčení Šlachtova někdejšího informačního zdroje Albina Arifoviče. Ten měl údajně vydírat jihomoravské podnikatele. Za inspektory se s hanlivým nákladem vypravil přímo Saman El-Talabani, který také figuroval v množině lidí, na něž se Šlachtův útvar zaměřil.
Tehdy v roce 2015 se ještě veřejně nevědělo, že je Talabani zapletený v chapadlech brněnské informační chobotnice. Od května sedí ve vazbě a čelí podezření, že se na vynášení informací z policejních spisů podílel. Spolu s ním bylo obviněno dalších 17 lidí.
Z jednání odcházím rozladěn, dotazy komise byly osobní, uvedl Šlachta |
Že to byl Talabani, kdo právě na GIBS docházel zpochybňovat jeho důvěryhodnost, Šlachtu nepřekvapuje. „Myslet si o tom mohu hodně věcí, ale obecně asi k sobě měli důvěru a zřejmě měli i společný cíl,“ řekl LN bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který dnes působí ve funkci náměstka generálního ředitele Celní správy.
Vyhrožují mi
První schůzka Talabaniho s inspektory GIBS se odehrála 24. listopadu 2015 v brněnském obchodním centru Olympia. Podnikatel před inspektory vyložil podezření, že se stal obětí vydírání a zastrašování ze strany brněnského byznysmena Albina Arifoviče.
Talabani věděl, že Arifovičovo jméno bude trefa do černého a pracovníky GIBS zaujme – Arifovič byl před lety Šlachtovým informátorem v brněnském podnikatelském polosvětě. Pokud by se nějaké podezření vůči Arifovičovi prokázalo, zpochybnilo by to automaticky i Šlachtu a způsob, jakým si vybírá neoficiální spolupracovníky.
Další kolo výpovědí. Komárek i Šlachta opět vystoupí před sněmovní komisí |
Irácký podnikatel inspektorům vyprávěl, že o vydírání hovořil s policistou z brněnské expozitury protimafiánského útvaru. Prý mu řekl, že hodlá jít se svým podezřením na GIBS, a v odpovědi se dozvěděl, ať zatím nic neřeší. A proto, líčil Talabani na schůzce v kavárně, mu začalo vrtat hlavou, jestli nechce Šlachtův podřízený, nejspíš se šéfovým vědomím, celou kauzu ututlat a zahodit.
Aby Talabani své svědectví podpořil, přizval ke schůzce s inspektory dalšího člověka, kterého měl Arifovič údajně vydírat. Dalšího podnikatele jménem Mohamed Jaza Hama Ali Basman. Toho Talabani dobře znal.
A jak se později ukázalo, nejen obchodně. Policie má nyní podezření, že právě jemu Talabani vynášel citlivé informace z policejních spisů. Například v květnu 2015 se Talabani díky svým zdrojům u policie dozvěděl, že kriminalisté mají políčeno na trio arabských podnikatelů včetně Basmana, kterého tak mohl na nebezpečí upozornit.
V závěru setkání Talabani pracovníkům GIBS sdělil, že o svém příběhu hovořil i s novináři. O dva dny později pak byla v Českém rozhlase vysílána reportáž, která se Arifovičovi zevrubně věnovala, včetně jeho vztahu ke Šlachtovi. V příspěvku mimo jiné vystoupil i Talabaniho známý a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků Jiří Schön.
O týden později, na začátku prosince 2015, se v centru Brna uskutečnilo další setkání s inspektory. Talabani před nimi zopakoval znepokojení z Arifovičova chování, v důsledku čehož měl prý strach o život. Později podnikatel na inspekci ještě párkrát telefonoval, většinou to bylo v noci. V jedné ze SMS Talabani prozradil, že disponuje citlivými informacemi z brněnské expozitury protikorupční policie.
Inspektorům totiž napsal, že protikorupční detektivové mají odposlechy mezi Arifovičem a Šlachtou. Následoval hovor, v němž si Talabani inspektorům stěžoval, že Šlachta a jeho útvar jej nechali na Slovensku prověřit. Talabani nadhodil dotaz, zda by v případě potřeby GIBS mohla zajistit ochranu jeho rodiny. Na konci zdůraznil, že je potřeba udělat něco s „Ušákem“ – neboli Šlachtou, kterému se tak v podsvětí přezdívá.
Talabani se za inspektory vypravil ještě zkraje ledna 2016 a opět si na Arifoviče stěžoval. Nechodil za inspektory GIBS naslepo – obracel se na konkrétní pracovníky inspekce, kteří Šlachtu prověřovali v jiných případech. Řešili třeba, jestli se Šlachta nenechal uplácet či nevynášel informace. Jak letos v lednu informoval týdeník Euro, inspektoři nenašli žádné důkazy a prověřování Šlachty ukončili. GIBS však stále na jednom případu pracuje – zkoumá, zda Šlachta odjezdem z Policejního prezidia po své loňské rezignaci nezneužil služební vůz.
Ani prověřování Talabaniho výpovědí zatím není hotové. „V dotazovaných kauzách nadále probíhá intenzivní práce, a proto v tuto chvíli není možné poskytnout žádné konkrétní informace,“ uvedl Ivo Mitáček z kanceláře ředitele GIBS. Talabaniho právník Robert Rotrekl k dotazům LN uvedl, že není oprávněn sdělovat jakékoliv informace.
Brněnská chobotnice patří přesně mezi velké kauzy, které by správně měla dělat generální inspekce, ale státní zástupce ji svěřil jinému týmu. Podobným příkladem jsou akce s krycími názvy Vidkun či Beretta. Ve všech případech žalobci mohli vyšetřování svěřit GIBS. Raději se však obrátili na Šlachtovy detektivy z ÚOOZ. Spekuluje se, že tak žalobci učinili z důvodu, že k Šlachtovu týmu zkrátka měli větší důvěru.
Zejména po kauze Vidkun zavládla v policejních řadách studená a nepřátelská atmosféra. V říjnu 2015 spustil protimafiánský útvar vyšetřování případu kolem bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila z ČSSD a několika vysoce postavených policistů. Týden po zásahu zase GIBS obvinila Šlachtova podřízeného policistu Luďka Vokála a zmiňovaného podnikatele Arifoviče – inspektoři je podezírají z uplácení a vynášení informací.
Arifovič, který byl několik let po roce 2000 Šlachtovým brněnským „uchem“ v terénu, s médii nekomunikuje. K dotazům LN pouze uvedl, že je v „zahraničí ak informátorům generální inspekce se nehodlá vyjadřovat“ a odkázal na svého právního zástupce.
Jeho advokát Igor Veleba uvedl, že i když Talabaniho příběh s Arifovičovým obviněním nijak nesouvisí, Talabaniho figura se přesto s případem jeho klienta výrazně prolíná. „Pan Talabani je opakovaně vytěžován a podává vysvětlení k různým dotazům GIBS, které, jak jsem uvedl, nesouvisí s obviněním pana Arifoviče, ale jsou využívány k údajnému prošetřování různých, vedlejších poznatků GIBS,“ řekl LN Veleba a dodal: „Jeví se nám, že stěžejními informacemi, které opakovaně pan Talabani GIBS předestírá, jsou různé negativní informace týkající se bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, které stejně jako mnohé další informace pana Talabaniho s prošetřováním pana Arifoviče nijak nesouvisí.“
