Právní předpisy zpravidla nestanovují lhůtu, která by jasně vymezila dobu, ve které musí soud o dané věci rozhodnout. Důvodem je zejména to, že každé soudní řízení je jiné. Právo na přiměřenou délku řízení ale zaručuje Listina základních práv a svobod každému. Vedle toho rychleji uložený trest lépe plní své funkce. Jenže v praxi se tyto skutečnosti nedaří vždycky naplnit.
Údaje za poslední rok
Dokazuje to nově aktualizovaná mapa průtahů s údaji za rok 2016, kterou vypracovala kancelář právníka Davida Zahumenského a která bude brzy zveřejněna na stránkách mapaprutahu.cz, která nabízí podrobné statistiky za poslední tři roky.
Publikování statistik soudních průtahů má podle autora hned několik důvodů. Jednak je prý potřeba informovat občany o tom, jak dlouho může soudu, do kterého se třeba „chtějí pustit“, trvat. Zároveň má jednoduchý ukazatel také informovat občany o možnosti žádat za dlouholeté tahanice finanční odškodnění.
Civilní řízení za rok 2016
„Otázku ‚Jak dlouho ještě bude ten soud trvat?‘ od svých klientů slýchá každý advokát. Nejsem výjimkou a také se v soudních řízeních setkávám s průtahy. Proto jsem se rozhodl na uvedenou otázku odpovědět založením portálu Mapu průtahů, jehož cílem je poskytnout nejen našim klientům, ale vůbec široké veřejnosti, základní informace o průměrné délce vybraných typů soudních řízení a dát jim tak možnost dopředu zjistit do čeho jdou,“ vysvětlil advokát Záhumenský.
A výsledky si chválí - občané už díky této zkušenosti a zjištěním, že se proto průtahům mohou bránit, získali od státu už 2,6 milionu korun jako satisfakci, jak uvádí na svém webu.
Civilní řízení
Ze sesbíraných dat nejhůře vychází zpravidla okresní soudy v občanských řízeních, na jejichž délku má vliv více faktorů. Může jít nejen o typ samotného skutku, ale také počet účastníků řízení či kriminalitu v daném regionu. Některé případy jsou složitější i kvůli tomu, že některá z osob pobývá v zahraničí.
Civilní řízení za rok 2016
Za loňský rok se na špičce žebříčku deseti nejpomalejších soudů nicméně umístil Okresní soud v Chomutově. Tam průměrná délka soudního řízení trvala 692 dní, druhé místo pak obsadil Obvodní soud v Praze 7 s 675 dny. Naopak ve statistice příkladných soudů vyšel jako pomyslný vítěz soud v Náchodě s průměrnou délkou řízení 130 dnů. „Rozpětí mezi nerychlejšími a nejpomalejšími okresními soudy je u civilních řízení poměrně značné,“ komentoval čísla advokát a autor statistiky.
Vývoj v průběhu posledních let ale podle něj poznamenal i příznivý trend. „U civilních řízení došlo za posledních pět let nejprve k nárůstu průměrné délky soudního řízení až na 400 dnů, za poslední tři roky pak průměrná délka civilních řízení opět klesla v roce 2015 na 364 dnů a v roce 2016 na 325 dnů,“ analyzuje dále data Záhumenský.
Pozitivní vývoj posledních tří let je podle něj ovlivněný především tím, že se snížil počet projednávaných věcí u soudů řešících civilní spory. „Po změně advokátního tarifu se věřitelům nevyplatí obracet se na soudy s některými drobnými pohledávkami. Například s těmi, které jsou v řádu stokorun. Je ale otázkou, zda bude pokles trvat, či se jedná jen o přechodný stav. Pozitivně ale hodnotím snahu ministerstva spravedlnosti posilovat personální situaci na nejvíce přetížených soudech,“ říká dále advokát zaměřující se soudní průtahy a jejich odškodňování.
Ačkoli vyzdvihuje jisté zlepšení, ministerstvo jeho statistiky nebere příliš vážně. „Na rozdíl od Mapy průtahů máme konkrétní analýzy dat za rok 2016 i komentář k časovým řadám,“ odpověděla na dotaz serveru Lidovky.cz ve stručnosti mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Schejbalová s tím, že v pondělí chystají tiskovou konferenci na toto téma. „Budeme hovořit o místech, kde se situace zlepšila i zmiňovat opatření ke zlepšení,“ doplnila.
Trestní řízení za rok 2016
Podle Záhumenského by však měl stát zajistit občanům, aby rozdíly mezi jednotlivými soudy nebyly „tak propastné“. Lidé si totiž nemůžou vybrat, u kterého soudu svůj spor zahájí.
Advokát hodnotil i délku řízení v civilních sporech u krajských soudů. „U krajských soudů je to pak nejpomalejší opět Krajský v Ústí nad Labem. V roce 2016 dosáhla průměrná délka před tímto soudem až 1436 dnů (v předchozím roce to přitom bylo „jen“ 1055 dnů – pozn. red.). ‚Zpomalil‘ i Krajský soud v Plzni (na 900 dnů v roce 2016 z 735 dnů za rok 2015 – pozn. red.), Městský soud v Praze a Krajský soud v Praze, Krajský soud v Hradci Králové i Krajský soud v Českých Budějovicích. Zrychlení je tak možné pozorovat jenom u Krajského soudu v Brně a Ostravě,“ komentoval statistiku Záhumenský.
Trestní řízení: délka řízení klesala
Pokud jde o trestní řízení, tam je právník méně kritický. „Průměrná délka trestních řízení v posledních letech klesala, což bylo zřejmě dáno především zavedením zkráceného přípravného řízení,“ vyzdvihl výsledky.
Zatímco průměrná délka řízení v roce 2008 činila 226 dnů, v roce 2011 už to bylo 199 dnů, v roce 2012 pak 185 dnů a v dalším roce už „jen“ 179 dnů. Průměrná délka pak klesala i v dalších letech. V minulém roce ale došlo k mírnému navýšení na 176 dnů.
Trestní řízení za rok 2016
„Rozpětí mezi nejrychlejším a nejpomalejším okresním soudem je u trestních řízení takřka pětinásobné. Nejrychlejším byl Okresní soud ve Svitavách s průměrnou délkou řízení 74 dnů, zatímco nejpomalejší byl Okresní soud v Ústí nad Labem s průměrnou délkou 367 dnů,“ říká při pohledu do statistik Záhumenský.
V tabulce deseti nejpomalejších okresních soudů je pak možné - stejně jako minulý rok - najít Okresní soud v Ústí nad Labem, dále okresní soud v Děčíně, Jablonci nad Nisou, Chomutově, České Lípě, Liberci, Litoměřicích a Chebu. Tyto soudy je možné obecně považovat za „pomalejší“, a to nejen v trestních řízeních.
  |
„Jako pozitivní lze hodnotit to, že u pěti krajských soudů došlo od minulého roku ke zrychlení,“ pochvaloval si naopak právník práci některých jiných soudů. A to konkrétně u Krajského soudu v Ostravě, Plzni, Brně, Hradci Králové a u Městského soudu v Praze. Jisté zpomalení je pak podle Záhumenského možné vypozorovat u Krajského soudu v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Praze.
Jako poslední analyzoval Záhumenský opatrovnické řízení před soudy. Ty bývají důležité zejména v první fázi porozvodového řešení péče o děti. Průměrná délka opatrovnických řízení se v posledním desetiletí držela na stabilní úrovni – v rozpětí od 171 do 179 dnů. V minulém roce však průměrná délka opatrovnických řízení opět stoupla. Na 202 dnů.
Opatrovnická řízení za rok 2016
Důvodem bude pravděpodobně vliv nového občanského zákoníku, který s sebou přivedl určité změny v řízeních týkajících se rodinného práva, ale také například potřebu přezkoumat svéprávnost osob, které byly dříve zcela zbaveny způsobilosti.
V seznamu nejpomalejších soudu se objevil Okresní soud Chomutov, Louny, Hodonín, Znojmo, Vyškov, Ústí nad Labem, Brno – venkov, Most a Obvodní soud pro Prahu 1 a 2. U Okresního soudu v Chomutově, nejpomalejšího soudu v opatrovnických řízeních, činí průměrná délka řízení 470 dnů.
Problém v rodinných sporech
„Toto vidím v opatrovnických věcech jako skutečně velmi problematické. Čekat v průměru rok a půl například na zvýšení výživného, péče o děti a podobně je opravdu velmi dlouho,“ sdělil Záhumenský. U nejrychlejšího soudu, Okresního soudu v Jindřichově Hradci, přitom opatrovnické řízení trvá průměrně jen 96 dnů. Pod průměrnou délku 100 dnů se pak dostal i Okresní soud v Kutné Hoře.
Opatrovnická řízení za rok 2016
Zbytečné průtahy dlouhodobě kritizuje, jak již dříve napsal server Lidovky.cz, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová i Soudcovská unie. A přestože platí možnost požádat v případě soudních průtahů o finanční odškodnění, není jistota, že se jej dočkají. Tedy alespoň v zákonné lhůtě. Ani ministerstvo spravedlnosti totiž není schopné vyřizovat žádosti o odškodnění za soudní průtahy včas. Lidem pak paradoxně nezbývá nic jiného, než se znovu obrátit na soudy. (více čtěte ZDE)
