Do druhé fáze se tak dostalo řízení, které následně může - pokud komise odpovědi z hlavních měst nedostane nebo pokud poskytnutá vyjádření pro ni nebudou uspokojivá - skončit žalobou o unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové vysoké pokutě či opakovaném penále do chvíle, než země své povinnost začne plnit.
Avramopulos dal přitom jednoznačně najevo, že uspokojivou odpovědí by pro komisi byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.
Řízení pro nesplnění povinnosti vůči trojici zemí zahájila komise v polovině června. Také tehdy státy dostaly měsíc na odpověď. Praha 13. července odpověděla dopisem, v němž výtky odmítla a upozornila na nedostatečnou součinnost především italských, ale také řeckých úřadů.
V žádné z odpovědí ale nebylo uvedeno, že země začnou rychle žadatele přebírat, a tedy své povinnosti plnit, řekl před novináři Avramopulos.
Dvouletý program, který byl proti vůli ČR, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120.000 osob ze dvou migrační krizí přetížených jihoevropských zemí. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jeho generální advokát ve středu soudcům navrhl, aby žalobu zamítli.
