LN: V posledním rozhovoru pro Lidové noviny z dubna 2015 jste uvedl, cituji: „Teď nás drtí silný dolar, pak to ze dne na den mohou být stávky, sopky, atentáty...“ Dopadají na váš byznys v letecké přepravě teroristické útoky v Evropě od Londýna přes Berlín po Barcelonu?
Teď nás pro změnu drtí slabší dolar a trochu i cena paliva, které jsme si museli na tento rok zajistit. Jinak všechna další rizika přetrvávají, včetně těch atentátů...
LN: Zaznamenal jste nějaký zřejmý trend po incidentech, jako byl ten nedávný v Barceloně, co se týče počtu cestujících anebo změn cílových destinací?
Bezpečnostní riziko je dnes v některých destinacích větší, než tomu bylo před pár lety, takže ano. Vždy, když se něco stane – a mám na mysli především teroristické útoky –, to dopad má. Třeba Egypt i Turecko jsou ale letos atraktivnější, než tomu bylo loni.
LN: Zajištění stávající situace v zemích Visegrádu – podle kritiků naopak uzavírání se a absenci solidárnosti – se vedení Evropské unie nepozdává, když nutí tyto země k přerozdělování migrantů s různou motivací; samozřejmě včetně těch pravých a prověřených uprchlíků z války v Sýrii, Iráku... Co soudíte o nařízených kvótách?
Požadavek kvót vychází z naprosto mylného a utopického předpokladu, že Evropa bude schopna integrovat miliony migrantů s naprosto rozdílným sociálním, ekonomickým a etnickým zázemím. Vezměme si Německo, které jich doposud přijmulo přes 1,2 milionu. V polovině minulého roku psala kancléřka Angela Merkelová třiceti největším německým korporacím, ať přijmou více uprchlíků, neboť jich do té doby z 1,1 milionů přijmuli 54, z toho 50 jich přijmula německá pošta.
Agentura Reuters loni v listopadu zase uvedla, že z 1,1 milionu našlo zaměstnání pouze třináct procent z nich , přičemž hlavní bariérou je vzdělání, jazyk a mnohdy i chuť se učit. Cílem Německa je během následujících pěti let pracovně začlenit polovinu všech migrantů. I kdyby k tomu došlo, co bude dělat v Německu ta zbývající polovina? Má snad Německo k dispozici třeba 600 tisíc volných bytů ? Nebo je chce integrovat na ubytovnách? K jakým sociálním a jiným konfliktům to povede? A to je prosím Německo, nejvyspělejší a nejbohatší země Evropy... Co se tak asi bude dít v jiných, slabších zemích Evropy?
LN: Těžko říct. Ale zdá se, že se vrcholní politici EU prostě upnuli k víře, že to nějak „zvládneme“, jak motivačně říkala kancléřka Angela Merkelová...
Když se podíváte do tváří uprchlíků, kteří se vyloďují na pobřeží Itálie, Řecka či Španělska, tak uprchlíky ze Sýrie už mezi nimi skoro nenajdete. Nezodpovědná a impotentní politika EU vedená pod pláštíkem humanistických hesel dává vydělávat miliardy zločineckým skupinám a je také jedním z důvodů rozpohybování obyvatel zemí Středního východu a Afriky. A pak je tu ještě Afghánistán, Pákistán... Politický šíbr Jean Claude Juncker a naivní Federica Mogheriniová se stali tragickými figurkami v situaci, kdy Evropě reálně hrozí ztráta identity.
