LN: Jak hodnotíte vrcholící předvolební kampaň?
Kromě tradičních politických stran se do sněmovny snaží dostat řada nových subjektů, které nejsou hodnotově ukotvené, ale plují na té či oné vlně populismu. Neschopnost věcné argumentace je tak nahrazována osobními invektivami, populistickými výkřiky ale i pokusy o vzájemnou kriminalizaci, což nesvědčí o vysoké úrovni politické kultury.
Měl jsem možnost sledovat jak nedávnou britskou kampaň, tak německou předvolební debatu mezi kancléřkou Merkelovou a Martinem Schulzem a rozdíl v kultuře projevu a racionální argumentaci zejména německých politiků ve srovnání s těmi našimi je zřejmý.
LN: Je doba vyhrocenější, než tomu bývalo dříve?
Je, vítězem s velkou pravděpodobností bude antisystémové hnutí, které svůj úspěch založilo na ostré kritice zavedených stran, čímž je fakticky sjednotilo ke společnému odporu, neboť se zalekly zejména spojení nových subjektů a prezidenta Zemana do jakési prezidentsko-populistické koalice s případnou podporou komunistů.
LN: Je střet antibabišovských stran s hnutím ANO drsnější než někdejší souboje mezi ODS a ČSSD?
Je drsnější, protože některé ze stran vedou existenční boj, celková roztříštěnost našeho politického spektra má nesmírně negativní vliv na politickou kulturu a veřejný prostor naší země. Úpadek hodnotově ukotvených stran je ostatně velkým problémem všech postkomunistických zemí. O stabilitě dvou politických proudů křesťanských a sociálních demokratů, kterou vidíme v Rakousku či Německu si můžeme nechat jen zdát.
LN: Jak hodnotíte činnost Skupiny Šuman a její zásah do voleb? Jde o fenomén, který je spíše nebezpečný?
Není to fenomén, ale izolovaná snaha ukázat politického oponenta v negativním světle, bez ohledu na validitu či způsob získávání publikovaných dokumentů. Je to dnes bohužel běžná součást moderního politického boje.
Obecně však nepovažuji anonymitu ve veřejném prostoru za pozitivní jev. V klasickém veřejném prostoru, od homérských dob počínaje, hrdinové a aktéři potvrzovali svými činy svou identitu a stávali se nezřídka vzory. Současná doba sociálních sítí a virtuálního mediálního prostoru umožňuje skrývat identitu, umožňuje masovou anonymitu. Anonymita je principiálně nebezpečná, neboť je zdrojem řady podprahových tendencí a názorů, ke kterým se jejich proponenti zpravidla veřejně nechtějí nebo nemohou přihlásit. Virtuální a sociální anonymita je často zdrojem populismu, xenofobie a nacionalismu.
LN: Máte obavu o budoucnost české demokracie?
Problémem je hodnotová neukotvenost českých voličů a křehkost naší občanské společnosti, nicméně nevidím bezprostřední nebezpečí polského či maďarského vývoje, kde dochází ke změnám politického režimu, faktickému rušení principu dělby moci a frontálnímu útoku na liberální demokracii ze strany nacionalistických a xenofobních lídrů a jejich hnutí.
Demokratická tradice u nás má přece jenom hlubší kořeny a nacionalismus nerezonuje tak silně, avšak obrana nezávislosti ústavních institucí před případnými ataky zůstává prvořadým úkolem pro všechny politické subjekty, které se hlásí k principům politického a hodnotového pluralismu.
LN: Jaký tipujete výsledek voleb?
Vyhraje ANO, pak zřejmě sociální demokracie. Věřím že KDU-ČSL udělá lepší výsledek, než ukazují preference, stále mám pocit, že je to nejlepší alternativa pro naši zemi.
LN: Jaký očekáváte vývoj po volbách? Kdo by se s kým mohl či měl domluvit?
Všechno samozřejmě závisí na rozdělení mandátů. Dovedu si představit i pokračování současné koalice, neboť spojit protibabišovské síly, pokud by to početně vyšlo, není programově úplně jednoduché. Koalici antisystémových stran s ANO a podporou komunistů bych spíše vyloučil, neboť ANO by tím přišlo o liberální část svého elektorátu.
Měl by Babiš odejít z politiky po obvinění a jiných nejasných případech? Běží nyní Babiš takzvaně o život – respektive o Agrofert, o který by třeba v případě odchodu do politiky mohl přijít?
Nemyslím si, že by Andrej Babiš mohl přijít o Agrofert, nicméně cesta do premiérského křesla, potom co se odehrálo v minulých dnech a týdnech, bude zjevně obtížná. Jak však vidíme na polském příkladu pana Kaczynského politický vliv lze efektivně uplatňovat i neformální cestou.
