LN: V minulých volbách do sněmovny jste získali skoro 15 procent hlasů a skončili třetí. Na jaký výsledek si troufáte letos?
To je otázka, nad kterou pořád přemýšlíme. Jistě chápete, že kdybychom znali přesnou odpověď, zařadili bychom kurzové sázení jako zdroj našich příjmů. KSČM má na politickém trhu nějakou pozici, z níž plynul zisk, který se v každých sněmovních volbách pohyboval ve dvouciferných výsledcích. I v nejhorším roce, což byl rok 1996, jsme dosáhli na deset procent. V roce 2002 jsme měli přes 18 procent. Takže je jasné, že někde v tom rozpětí se budeme pohybovat.
LN: To je celkem široké pásmo. Nějakou hranici úspěchu jste si nestanovili?
Jsou tady faktory, které nevíme, jak se budou vyvíjet. Myslím tím zejména chování našich soupeřů. Letošní předvolební kampaň se hodně posunula od programových či ideových témat spíše do roviny emoční. Někdo to hraje v rovině střídání jedné garnitury za novou, jiný hrozí tím, že naši drahou vlast ovinula mračna v podobě muslimů. To na lidi působí, vznikají obavy o bezpečnost a spolu s nimi touha po změně politiky, i když málokdo ví, po jaké změně.
Řekněme rovnou, že povstání Tomia Okamury z popela převádí část protestních voličů levice spíše do roviny xenofobně národovecké. Pak se také perou stará pravice s novou. Tou novou myslím hnutí Andreje Babiše. Tento souboj nedopadá jen na historicky pravicové voliče, ale zejména na venkově ovlivňuje i ty, kteří hledají poztrácenou důvěru v tento typ politiky. V tomto ohledu je letošní kampaň trošku jiná a sám budu zvědavý, jak to dopadne.
LN: Takže za největší konkurenty, kteří vám berou hlasy, považujete ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie, v jehož čele stojí Tomio Okamura?
Myslím, že ANO se snaží lovit napříč celým politickým spektrem. Do jisté míry je to paradox, protože ANO vnímám jako stranu jasně zakotvenou napravo, i když pragmatičtější, než jsou tradiční ideové pravicové strany. Koneckonců sám Andrej Babiš o sobě tvrdí, že než založil svůj projekt, byl voličem ODS, takže programové souznění tam nepochybně je. Ale obratným marketingem loví dušičky všude.
LN: Po pro vás neúspěšných krajských volbách jste strategii ANO označil za jeden z důvodů vašeho krachu.
Krajské volby ale byly trochu o něčem jiném. Byly o fenoménu, že Andrej Babiš ještě v krajích nebyl, takže nabízel, že přinese úplně jiný styl. Z tohoto pohledu naším konkurentem nepochybně je. Zejména se to ukazuje v menších obcích. Praha nebo větší města jsou ideovější scénou, kde se lidé o politiku více zajímají a taky vnímají všechny problémy, které se stačily nakupit. V případě pana Babiše mám na mysli jeho kauzy nebo střety s vládními kolegy.
LN: A SPD?
Myslím si, že zabírá jen na určitý druh voličů. Na typicky levicového voliče platit nemůže, protože z něj čiší, že je to krajní pravice. Ale pravdou je, že protestní voliči z postižených regionů – lidé bez práce, ohrožení, obtížně zaměstnatelní – tenhle druh voličů na jeho argumenty slyší. Vlastně se trochu střetáváme právě o tyto lidi. Další věcí je, že pokud pokud je v krizi ČSSD, tak v minulých letech měl zklamaný volič sociální demokracie kam jít – šel k nám. Teď však může jít různými směry. Část šilhá po Zemanovi a jeho straně, byť si myslím, že moc nezískají. Část voličů ČSSD je schopná přejít i k Babišovi. A jenom část dorazí k nám. Může za to krize tradiční politické reprezentace a také oslabení klasického pravolevého souboje.
LN: Jedním z hlavních témat těchto voleb jsou mzdy. Jak by měly české mzdy vypadat podle KSČM?
Řeknu to pár čísly. Výkon české ekonomiky je asi na 80 procentech průměru EU, mzdy v paritě kupní síly jsou asi na 60 procentech průměru EU. Takže je tu jednoznačně prostor pro zvyšování mezd. Trváme na tom, aby se na tom větší měrou podílel velký kapitál zvýšením mezd, než aby se k tomu dospělo snížením odvodů.
LN: V programu máte, že byste chtěli prosadit právo na práci, co si pod tím máme představit?
Je třeba pomáhat absolventům škol, aby si dokázali lépe sehnat práci a nabrali zkušenosti. Dá se to dělat administrativním příkazem, ale účinnější jsou samozřejmě ekonomické nástroje, takže bychom například chtěli daňově zvýhodnit firmy, které jim dají práci.
LN: Byli byste pro sektorovou daň?
Sektorovou daň v programu nemáme, ale jsme ochotni o ní diskutovat. Navrhujeme vyšší sazbu korporátní daně.
LN: A v jakých sektorech si ji umíte představit?
Samozřejmě v bankovnictví, u ostatních sektorů je to složitější, ale vím, že v cizině jsou to často obchodní řetězce a telekomunikace.
LN: Jak vidíte roli KSČM po volbách?
Podstatné je, že to zatím nevypadá, že by se dala sestavit levicová vláda. Takže nás primárně zajímá, abychom přiměřeně naší pozici po volbách byli schopni obsadit pozice v Parlamentu. Vše další záleží na povolebních vyjednáváních. Případné vládní angažmá je pro nás dáno programově. Máme nějaké priority, které jsou pro nás nepřekročitelné. Aniž bych předjímal, co nám kdo z partnerů je schopen na toto téma říct, obávám se, že až tak levicový program málokdo odkývá.
LN: Ve svém programu se často vymezujete proti velkým firmám a používáte i výraz oligarcha. Dokážete si představit, že byste vládli společně s ANO a je podle vás Andrej Babiš oligarcha?
To, že dal pan Babiš Agrofert do svěřenského fondu, neznamená, že k němu nemá žádný vztah. Nepochybuji o tom, že je oligarcha. Považuji za problém, že se v jedné osobě promítá tak výrazná ekonomická, politická a mediální moc. Na stranu druhou je to legitimní, vždyť takový Donald Trump není nic jiného. Ale samozřejmě to deformuje prostředí. Pokud jde o společné vládnutí, spíš nevím, jestli si to dovede představit on, protože si pamatuji jeho výrok, že s komunisty nechce nic mít, protože by mu Agrofert znárodnili. Což se samozřejmě udělat nechystáme, ale je pravdou, že kdybychom mu zvýšili daně, tak by asi rád nebyl.
K Andreji Babišovi můžeme mít nanejvýš pragmatický vztah. Jinak řečeno, kdyby vládl, můžeme se snažit bránit tomu, aby tu, s nadsázkou řečeno, nezavedl krutovládu velkých peněz. Ale určitě to není partner, se kterým bychom si programově rozuměli.
LN: Mohli byste ale zkusit vyměnit tichou podporu kabinetu za jeho odkývání některých vašich programových bodů.
Tichá podpora je hlasovat pro vznik vlády, ale nebýt v ní. To není až tak tiché, to je viditelné. Zeman to dokonce vyřešil opoziční smlouvou. To si, upřímně řečeno, také nedovedu příliš představit. Možná mám malou představivost, ale myslím, že ti všichni, kteří spolu nyní bojují, se po volbách zachovají úplně jinak. Neustále vidím to, že Okamura byl bývalý volič ODS, i když je to divočák ve smyslu útoků na vše cizí. ODS sice ústy svého předsedy Fialy říká, že s ANO možná, ale rozhodně ne s Babišem, a navíc volá po zrušení EET, což je skoro sakrální záležitost pro ANO, ale zároveň si myslím, že na řadě věcí jsou schopni se s hnutím dohodnout.
Stejně tak se Babiš může domluvit s lidovci nebo ODS a nějakou formu podpory může mít i od Okamury, protože jejich grunt je skutečně vpravo. Za určitých okolností si dokonce dokážu představit i jednání vítěze voleb se sociální demokracií bez Sobotky. Takže proč bychom se my hrnuli do něčeho, kde nás nemusí zase tak chtít. Trvejme na tom, že podstatné věci z našeho programu jsou pro nás důležité. Ale přímou koalici považuji za nepravděpodobnou.
LN: Jaká jsou další stěžejní témata vašeho volebního programu?
Vyžadujeme, abychom se mohli bavit o klíčových zahraničně politických tématech. Když třeba řekneme, že nechceme cizí základny na našem území, tak to není snad nic tak strašného, aby se nemohla prodiskutovat všechna pro a proti. Stejně tak účast našich vojáků v zahraničních misích.
LN: Stále jste velkými odpůrci NATO. Není čas vztah k alianci přehodnotit?
Náš vztah se nemění. NATO je v zajetí Spojených států. Evropská noha Severoatlantické aliance je slabší a teď jsme dokonce tlačeni k tomu, abychom více platili, protože americká reprezentace v čele s Trumpem nechce do Evropy cpát peníze. Čili je to o tlaku na militarizaci k uspokojování amerických ambicí. Evropa má také své zájmy.
LN: Závazek dávat dvě procenta HDP na obranu přijaly ale všechny členské státy NATO, to není nějaká novinka, která by přišla až s nástupem Trumpa.
To je pravda, ale také ho skoro nikdo neplnil, kromě Británie a pár dalších států. A také jde o to, do čeho ty peníze dáváte.
LN: Z volebního programu vyplývá, že stále trvá i váš odpor k církevním restitucím.
Jsme si ale vědomi, že jsme v jejich realizaci jako stát postoupili. Jsme více jak za polovinou celého procesu. Naším tématem je nicméně alespoň to, aby restituce byly dodaněny. A řekněme, že můžeme i zrychlit oddělení církve od státu. Tím by se ušetřily nějaké peníze ze státního rozpočtu. Náš volič tohle vnímá.
