V následujících čtyřech letech čeká Zimu mimo jiné nastartování nové struktury studijních oborů v souvislosti s novelou vysokoškolského zákona a novým nastavením procesu akreditací. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024. Univerzita požádala minulý týden jako první vysoká škola o institucionální akreditaci.
Staronový rektor by se měl zabývat také výstavbou dvou velkých vědeckých center na Albertově. Biocentrum a Globcentrum by se měly začít stavět v roce 2020. Očekávat se od něj bude zřejmě i aktivní přístup ve vysokoškolské a vědní politice, již nyní se Zima podílel na vyjednávání s vládou o rozpočtu vysokých škol.
Zima patří mezi kritiky prezidenta Miloše Zemana, spolu s dalšími rektory se například odmítá zúčastnit 28. října předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. Jako rektorovi se mu nelíbilo, že Zeman nepozval na slavnost rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera, se kterými měl v minulosti spory. V roce 2015 se postavil také proti prezidentovu rozhodnutí nepodepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a Vysoké školy ekonomické. Zemanův postoj označil tehdy za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce.
Na UK loni studovalo zhruba 49 000 studentů a měla asi 11.400 zaměstnanců.
Letos na podzim se už konaly rektorské volby na několika dalších vysokých školách. Nového rektora si v uplynulých týdnech zvolily třeba Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola ekonomická v Praze, olomoucká Univerzita Palackého či brněnská Mendelova Univerzita. Příští týden čekají volby České vysoké učení technické v Praze a v prosinci Akademii výtvarných umění.
