Dvě třetiny mrtvých byly uloženy v hromadných hrobech, což je významný nález i z evropského hlediska, řekl ve čtvrtek novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu. Převážná většina odkrytých hrobů pochází ze 14. a 15. století.
Spoutaná těla vypráví příběh boje o moc. V Athénách odkryli záhadný masový hrob |
V každém hromadném hrobě bylo podle Frolíka pohřbeno 50 až 70 lidí. „Musíme si uvědomit, že takový hromadný hrob je vlastně vzorek populace z velice krátkého období čili pro nás nesmírně cenný. Těch 30 hrobů, pokud je mi známo, je největší soubor v Evropě,“ uvedl archeolog.
Hromadné hroby se táhnou jako pás po celé severní straně kostnice a částečně i po západní a východní straně. Hřbitov existoval v těchto místech od 13. století, ještě před výstavbou kaple a kostnice. „Dá se očekávat, že při výzkumu v interiéru budou nalezeny další hromadné hroby,“ míní Frolík.
Čtvercové jámy mají rozměry asi dvakrát dva metry a jsou hluboké 2,5 až tři metry. Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350.
Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.
Podle Frolíka odkryté hroby nebyly příliš bohatě vybaveny. Součástí hrobové výbavy jsou bronzové či železné přezky a mince.
Kostry nyní odborníci podrobují laboratornímu a antropologickému zkoumání. U každého jedince musí zdokumentovat dochované části kostry a stanovit základní údaje jako pohlaví a věk.
Česko je velmocí hledačů pokladů. Je jich přes 10 tisíc a archeologové jim nabízejí spolupráci |
Zaznamenávají i stopy prodělaných nemocí či úrazů, známky opotřebení a záněty kostí, osteoporotické změny, stav zubů a podobně. Vzhledem k tomu, že Kutná Hora byla hornickým městem, zkoumá se i případná kontaminace těžkými kovy.
Expertize bylo zatím podrobeno 405 jedinců, z nichž třetinu tvoří děti a dospívající. Mezi dospělými převažují v poměru dvě ku jedné muži nad ženami. „Ukazuje to, že to pohřebiště bylo využíváno celou populací Kutné Hory a nebyla tady žádná církevní omezení,“ uvedl archeolog Filip Velímský.
Kutnohorská kostnice, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Práce, které sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začaly v roce 2014 a mají trvat až deset let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům.
