Martin C. Putna se ve svém duchovním cestopise zavádí čtenáře do Sedmihradska, země, která od 16. století stála v čele evropské reformace. „Edikt z Tordy, kterým zemský sněm roku 1568 vyhlásil svobodu náboženského vyznání pro všechny svobodné obyvatele země, je jedním z nejvýznamnějších aktů celých duchovních dějin Evropy. Je nepochopitelné, že není v současné Evropě doceňován a slaven.“ píše autor.
Roman Joch v recenzi pamětí Hillary Clintonové píše: „Hillary nebyla ve volbách poražena proto, že je žena, nýbrž proto, že je Hillary. Američané si časem zvolí prezidentkou ženu, ale z toho neplyne, že to musí být právě Hillary. Jinými slovy, ona se snaží fakt, že nebyla dosti atraktivní coby kandidátka na prezidentku, svést na údajný sexismus; nedostatek nadšení pro ni vydává za nenávist vůči ženám, podceňování žen a pohrdání ženami obecně. Je to laciné, a co hůř – trapné.“
Zbyněk Petráček recenzuje životopis Ivana Martina Jirouse od Marka Švehly. „Těžko bychom našli postavu tak ověnčenou legendami, jako je Magor. A těžko bychom našli jinou knihu než Švehlovu, která by je dokázala rozklíčovat důkladněji.“
Rozhovor s americkým profesorem Patrickem Corrigaem, který se zabývá stigmatizací duševně nemocných a sám se potýká s bipolární poruchou, připravili Jiří Pasz a Eliška Selinger z Národního ústavu duševního zdraví.
„Do češtiny čerstvě přeložený román amerického prozaika Michaela Chabona Zázrační hoši je zábavný. Navzdory faktu, že jsou jeho hlavními postavami spisovatelé a celý se točí kolem psaní, píše Ondřej Horák.
