Štěch to uvedl v reakci na Babišovo tvrzení, že v koaliční vládě nebylo možné se ke zdanění náhrad vrátit, ale že není důvod, „aby se to nedanilo“.
Zdanění požadují SPD a KSČM, o jejichž podporu pro svou menšinovou vládu se Babiš uchází. Náhrady za majetek, který v rámci restitucí nelze vydat, činí asi 60 miliard korun rozložených do 30 let.
ANO podle Štěcha odmítlo otázku zdanění zanést do programového prohlášení končící vlády s tím, že v době schvalování zákona o církevních restitucích nebylo parlamentním uskupením. Proti byla i KDU-ČSL. Ani expertní skupina ČSSD, ANO a zástupců církví v roce 2014 k žádné dohodě ohledně zdanění nedospěla, církve přistoupily na zveřejňování svého hospodaření.
Smlouvy lze měnit jen dohodou, říká šéf Senátu
„Potvrdilo se, že zmírnění nákladů na církevní restituce nebrání jen zákon, který měnit lze. Problémem je však znění smluv uzavřených mezi státem a církvemi. Ty je možné změnit pouze dohodami a nebo prokázáním jistých právních a věcných důvodů, které by případný soud shledal opodstatněnými, a to se týká i zdanění. A to hnutí ANO moc dobře ví,“ prohlásil předseda Senátu.
„Andrej Babiš účelově mění svůj postoj podle toho, co se mu zrovna hodí a na jakého spojence chce udělat dojem. S komunisty hraje jakousi hru o jejich přízeň, i když dobře ví, že těžko platné smlouvy změní,“ dodal Štěch.
Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by podle některých úvah bylo možné prosadit přijetím nového zákona i za cenu rizika soudních sporů. Kardinál Dominik Duka již dříve naznačil, že církve by se v takovém případě zřejmě obrátily i na Ústavní soud. Uvedl, že danit se může příjem, nikoliv odškodnění.
