Názor koresponduje s postojem lidí k přijímání uprchlíků z muslimských zemí, pokud by jejich nepřijetím hrozila ztráta peněz z evropských fondů. Hrozba ztráty peněz z fondů nemá na postoj občanů velký vliv, uvedlo CVVM. Proti přijetí muslimských uprchlíků se vyslovilo 81 procent Čechů. Na Slovensku bylo proti 82 procent dotázaných a v Polsku 74 procent.
Odpor k plnění kvót mírně klesá se zlepšující se životní úrovní a je vyšší u levicových voličů. Naopak vyšší podíl souhlasu s kvótami se objevuje mezi lidmi, kteří se řadí do pravého středu.
O řešení migrační krize se ve čtvrtek večer bude hovořit v Bruselu na neformální schůzce v rámci dvoudenního prosincového summitu EU. Svou ochotu pomoci v migrační krizi jinak než přebíráním žadatelů o azyl chtějí Česko a ostatní země Visegrádské skupiny (Slovensko, Polsko a Maďarsko) demonstrovat na společném jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolem Gentilonim.
Česko dá na boj s migrací v Africe 220 milionů korun. Babiš se v Bruselu dohodl s premiéry V4 |
Od posledního šetření CVVM z letošního dubna výrazně vzrostl podíl Čechů, kteří zcela odmítají přijetí uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem. V říjnu bylo proti přijímání 69 procent, což je nové maximum, v dubnu byly proti tři pětiny dotázaných. S dočasným přijetím uprchlíků souhlasí čtvrtina lidí, což je nejnižší úroveň od začátku zjišťování. Podobný postoj zastávají i Slováci. Poláci jsou vstřícnější, proti je 63 procent lidí a pro dočasné přijetí 29 procent.
Občané vnímají uprchlíky jako výraznou bezpečnostní hrozbu zejména pro Evropu (88 procent), hrozbu pro svět představují podle 78 procent lidí a hrozbu pro Česko podle 76 procent dotázaných. O aktuální vývoj kolem uprchlíků se zajímá 56 procent respondentů, podobný zájem mají o dění kolem Islámského státu.
