Lidovky.cz

Oslabí ‚kladivo‘ na migranty? Zvyšte soudní ochranu cizinců, žádají senátoři i soudkyně

Česko

  5:00
PRAHA - Když stát odmítne udělit cizinci občanství, dotyčný musí mít šanci se dozvědět, proč se tak stalo. Takový je závěr jedné ze soudkyň Nejvyššího správního soudu, k níž se dostal na stůl příběh jednoho z nich. Skupina senátorů k tomu žádá, aby měli migranti možnosti bránit se proti zadržení v detenci soudně. O obou podnětech rozhodne Ústavní soud.

Zařízení pro zajištění cizinců (ilustrační foto) foto:  Petr Topič, MAFRA

Pokud se cizinec rozhodne stát občanem České republiky, musí požádat úřad příslušné městské části v Praze. Ve finále o (ne)vyhovění uchazeči rozhoduje ministerstvo vnitra. Pokud dotyčnému občanství neudělí, cizinec se může obrátit na soud. Výjimku tvoří podle zákona o státním občanství České republiky situace, kdy podle ministerstva představuje bezpečnostní riziko. V takovém případě soud o zastání žádat nemůže.

Kladivo na cizince prošlo jen zčásti, při vyhoštění se k soudu odvolat můžou

Přesně s tímto osudem se setkala soudkyně Nejvyššího správního soudu Miluše Došková. Odmítnutý cizinec narazil se svou žalobou, protože její podání zákon zapovídá. Soudkyně došla k závěru, že dotyčný tím přichází o své ústavní právo. „Protiústavnost spatřujeme v tom, že účastník řízení (o udělení občanství, pozn. aut.), který netuší, co bylo důvodem negativního rozhodnutí, nemá vůbec žádnou možnost, aby rozhodnutí bylo posouzeno jiným orgánem,“ vysvětluje serveru Lidovky.cz soudkyně Došková.

Rozhodla se proto počátkem prosince podat ústavní stížnost, která se má v ideálním případě proměnit ve zrušení příslušné části zákona. Podle něj neúspěšnému uchazeči o české občanství přijde jen strohý verdikt od ministerstva, že ho stát považuje za bezpečnostní riziko. Žádné podrobné vysvětlení rozhodnutí neprovází. A pokud se chce proti závěru bránit před soudem, takovou možnost nemá. Soudkyně chce tuto praxi změnit.

‚Pokud soudní přezkum chybí, je to chyba‘

„V soudním přezkumu se neděje nic jiného, než že soud uváží, zda v řízení byly zjištěny nějaké negativní poznatky k žadateli, a zda tato zjištění bezpečnostních složek jsou dostatečná pro negativní rozhodnutí,“ podotkla soudkyně Došková. Pokud se proti neudělení občanství z důvodu bezpečnostního rizika bude možné bránit žalobou, stát to podle soudkyně donutí, aby jednotlivé případy cizinců rozhodoval pečlivěji.

S iniciativou soudkyně souzní i Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, která je největší neziskovkou svého druhu v zemi. „Pokud soudní přezkum v takto zásadních věcech není, tak je to chyba,“ sdělil serveru Lidovky.cz. Stávající zákonné omezení obrany před neudělením občanství kvůli bezpečnostní hrozbě se dostalo do legislativy v červenci 2013, platí od počátku roku 2014.

Ústavní soud se bude muset vedle toho vypořádat také s čerstvým podnětem od skupiny několika senátorů, kteří míří na podobné téma. Jejich stížnost se vztahuje na část zákona o pobytu cizinců, která upravuje možnost žadatele o azyl bránit se proti umístění v detenci. Podle stávajících pravidel sice může podat žalobu, ale pokud je z detence propuštěn dříve, než o ní soud rozhodne, jeho podání už se neprojedná.

JUDr. Martin Rozumek, jeden z několika lídrů hnutí Tak jo!
Autorem pozměňovacího návrhu je poslanec Václav Klučka (ČSSD).

Restriktivní politika Sobotkovy vlády vůči uprchlíkům

Jakkoliv to může znít na první pohled logicky, dotyčný se však kvůli tomu nemá šanci ani zpětně dozvědět, zda ho domácí úřady do detence umístily oprávněně. A ze stávajících pravidel plynou další nedostatky. „Když se řízení u soudu zastaví, tak ani advokát dotyčného, který žalobu podal, nedostane žádnou odměnu, dotyčný ani nedostane odškodné,“ vysvětlil ředitel Rozumek.

Tahle země není pro uprchlíky

Na základě prosincového průzumu CVVM lze s nadsázkou parafrázovat název slavného filmu na tahle země není pro uprchlíky.
Celých 69 procent obyvatel je přesvědčená, že by Česko uprchlíky ze zemí postižených válečnými konflikty nemělo přijímat za žádných okolností
Čtvrtina občanů by byla ochotná je v Česku nechat do doby, než se situace v jejich domovských zemích stabilizuje. Pouhá dvě procenta lidí pak souzní s tím, aby se v Česku uprchlíci mohli usadit natrvalo. 
V naprosté většině jsou pak Češi připravení odmítnout uprchlíky z muslmských zemí i v situaci, kdyby to znamenalo odepření dotací z EU. Průzkum proběhl v říjnu letošního roku, data nasbíralo CVVM na vzorku 934 lidí (podrobnosti průzkumu zde).  

Zmíněný předpis chce zrušit skupina 18 senátorů, mezi kterými jsou Václav Hampl, Jiří Dienstbier či Eliška Wagnerová. Rádi by odstranili i paragraf, jenž prozměnu zahraničním (mimo EU) rodinným příslušníkům českých občanů nedovoluje požádat o povolení k pobytu. „Zasahuje nejen do práva cizince na ochranu jeho soukromého a rodinného života, ovšem též (a zejména) do práva soukromého a rodinného českého občana, jehož je tento cizinec rodinným příslušníkem,“ stojí v návrhu, který pro senátory sepsal advokát Pavel Čižinský.

Zákon se do této podoby změnil v rámci restriktivní politiky vlády Bohuslava Sobotky vůči imigrantům, novelu připravil dnes už exposlanec ČSSD Václav Klučka. Schválená novela platí od letošního srpna, její součástí je například povolení podnikání až po pěti letech pobytu v zemi. „Je třeba zpřísnit některé věci z hlediska vnitřní bezpečnosti a rizik, které souvisí s azylovou politikou,“ vysvětlil před časem serveru Lidovky.cz svůj návrh Klučka.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.