Profily kandidátů ZDE |
Obhajobu prezidentského mandátu oznámil Miloš Zeman začátkem března 2017, se čtvrtým výročím svého nástupu do funkce. Úřadu se ujal 8. března 2013 poté, co s 54,8 procenty hlasů porazil Karla Schwarzenberga v prvních českých přímých prezidentských volbách. Jeho kandidaturu svým podpisem podpořilo 133 tisíc občanů.
Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně, kde také vystudoval střední ekonomickou školu. Na té přednesl pochvalný referát o T.G. Masarykovi, který zpozdil jeho vyšší vzdělávání - krátce pracoval ve strojírnách Tatra Kolín. V roce 1967 nastoupil na denní studium Vysoké školy ekonomické v Praze (již dříve ji studoval dálkově) a v roce 1968 – ještě před okupací – vstoupil do KSČ. Z té byl vyloučen o dva roky později právě kvůli své kritice sovětské okupace.
Kvůli problémům s režimem musel před rokem 1989 několikrát změnit zaměstnání. Za svou rozsáhlou kariéru byl mimo například předsedou Sněmovny (1996 až 1998) i premiérem jednobarevné vlády ČSSD (1998 až 2002).
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Jihomoravského kraje.
Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také již definitivně stal politikem. V roce 1992 vstoupil do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2001 vedl. Za prvních pět let jeho působení se stala jednou z hlavních sil v české politice - ze sedmi procent se malá opoziční strana dostala na 32 procent. Zemanova vláda byla ale také obdobím opoziční smlouvy s ODS. Skončila s tím, že Zemana na třicátém sjezdu ČSSD nejprve v čele strany vystřídal Vladimír Špidla, a následně v červenci převzal i premiérský úřad po demisi Zemanovy vlády.
Zemanův rozkol se sociálními demokraty pokračoval, když se v roce 2003 ucházel o prezidentský úřad – tehdy ho nepodpořila řada spolustraníků včetně tehdejšího premiéra Špidly, který se odkazoval nejen na Zemanovy vazby na Václava Klause, ale také na jeho příliš kladný vztah k alkoholu. Zeman se tedy stáhl a čekala ho léta odpočinku na Vysočině. V roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). S plnou parou se do politiky vrátil až s úderem přímé volby prezidenta, s níž zřejmě ucítil další šanci.
Jeho prezidentské období se pojí s řadou afér. Mezi nejznámější patří jeho vulgární výroky v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán v roce 2014, podezření z opilosti při výstavě korunovačních klenotů, či „nekonečné“ hledání článku Ferdinanda Peroutky s titulkem Hitler je gentleman, za jehož nalezení Zeman vypsat stotisícovou odměnu – případ skončil žalobou, za kterou má Hrad zaplatit stejnou částku Peroutkovým pozůstalým a vyvěsit omluvu.
