Obyvatelé by podle návrhu ústavního zákona ČSSD nemohli referendem schvalovat ani právní předpisy a rozhodovat o základních právech a svobodách, o státním rozpočtu a daních nebo o ustanovování a odvolávání lidí z funkcí.
Aby se všelidové hlasování mohlo uskutečnit, petici by muselo podepsat nejméně 850 000 lidí. Jde zhruba o osmkrát vyšší počet, než který předpokládá předloha SPD. Iniciátor referenda by navíc podle návrhu ČSSD musel získat dostatek podpisů pod petici nejvýše za půl roku.
Další pokus o sestavení vlády. ČSSD bude chtít po ANO záruku, že ji nepřehlasuje |
Obě předlohy neuvádějí nutnou účast hlasujících pro platnost a závaznost referenda. Sociální demokraté ale chtějí, aby byl výsledek všelidového hlasování závazný jen tehdy, pokud v něm odpoví na položenou otázku kladně, nebo záporně nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů. Tedy i z těch, kteří hlasovat nepřijdou.
Přípustnost otázky všelidového hlasování, které by vyhlašoval prezident, by mohl přezkoumat Ústavní soud. Podnět by mohla dát vláda nebo skupina poslanců či senátorů.
Rozhodnutí přijaté v referendu by podle předlohy ČSSD bylo závazné pro vládu a obě parlamentní komory po dobu volebního období Sněmovny, nejméně však tři roky. Stejnou lhůty by ústavní návrh stanovil pro možnost uspořádat další všelidové hlasování ve stejné záležitosti. Podrobnosti k pořádání referenda by stanovil obyčejný zákon.
Projednávání ústavní normy SPD tento týden přerušila Sněmovna do další schůze. Předlohu ČSSD posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Pro schválení ústavního zákona je ve Sněmovně i v Senátu nutná třípětinová většina. Představy parlamentních stran o parametrech pro všelidové hlasování se různí. ODS a TOP 09 odmítají obecné referendum jako takové.
