„Je to naprostý unikát, o němž se nevědělo. Horní válec je roznětový díl a dole se přírubou připevnila jaderná část. Váží asi 80 kilo,“ popsal minu Vítovec. Měla se využívat na takzvané jaderné podzemní stavitelství. Min byly vyrobeny stovky na východní i západní straně. Zakopané byly 200 metrů pod zemí na přechodech podél tzv. železné opony a byly řízeny radiově na dálku. Pokud by se pohnula vojska z jedné nebo z druhé strany, tak by byla odpálena. Pod zemí by se tak vytvořila jeskyně o průměru až 300 metrů, která by se propadla a vznikl by velký kráter, hluboký až 50 metrů, a žádná technika by neprojela.
V muzeu je vystavené celé zařízení kromě jaderné části. „Dával se tam zřejmě obohacený uran a byl to typ zbraně, jež byla použitá na Hirošimu,“ uvedl Vítovec. Novinkou v muzeu je i nedávno odtajněný rozkaz s podpisem amerického majora na svržení atomové pumy na Hirošimu, obrázky a zvon z kostela v Sarově, střediska sovětského jaderného výzkumu.
Vítovec se v pondělí dohodl, že jaderná mina bude vystavená na Jaderných dnech 2018 na Západočeské univerzitě v Plzni v kampusu na Borech, které se budou konat od 19. dubna do 23. května.
Muzeum v Míšově se letos otevře 31. března, opět každou sobotu od 13:00, větší návštěvy lze domluvit individuálně. „Jezdí tam desítky škol, vojáci, veteránské spolky z celého světa, přijel autobus z Akademie věd, autobusy z OSN, Japonci z Hirošimy,“ uvedl Vítovec.
Jediný sklad jaderné munice, který v Evropě přežil
V ČR byly ještě dva, v pondělí už zlikvidované, sklady jaderné munice - v Bělé pod Bezdězem a v Červeném Újezdě. „Míšov je jediný, který v Evropě přežil,“ řekl. Nadace, která už do úprav a expozic dala 3,5 milionu korun, má bunkry pronajaté ještě dva roky od ministerstva obrany. Provozuje také své Muzeum železné opony na hranicích v Rozvadově, kde je na části pozemků benzinová pumpa; nájmem pak financuje obě muzea. Pokud by nadace bunkry získala, otevřelo by se muzeum denně a nabízely by ho jako vzdělávací atrakci cestovní kanceláře z Japonska, Číny, USA a Evropy.
Už 27 let nemá 150hektarová základna využití, armáda ji ale stráží. „Chceme převzít jen spodek, čtyři hektary. Nadace už koupila dva hektary vedle, kde je dnes čistička vod pro celý areál,“ řekl Vítovec. Nabízí i směnu pozemků a odkup bunkrů za symbolickou cenu. „Nadace to nerozkrade a poslouží to dobré věci,“ řekl. Jedním z argumentů armády bylo, že je areál předmětem církevní restituce. „Pan Duka (arcibiskup) mi řekl, že pokud je to pro lidi a školy, tak se nároků vzdají,“ dodal.
