„Předpokládám, že prezident republiky i v tomto případě využije svých nadstandartních kontaktů v Ruské federaci a pomůže, aby byl pachatel, občan RF, dopraven do ČR a zde řádně stíhán,“ napsal Jurečka na Twitteru. Na Gubina má být vydán zatykač, zatím ale bez mezinárodní platnosti. Té může nabýt poté, co bude čin přesně kvalifikován.
Rus, který opilý na Silvestra přejel turistku v Praze, půjde k soudu |
Rus srazil na Silvestra ve Spálené ulici v Praze turistku z Kolumbie. Šestadvacetiletá žena v důsledku nehody zemřela. Gubin byl obžalován za usmrcení z nedbalosti, protože ale sedl za volant s dvěma promilemi alkoholu v krvi, mohl by být jeho čin překvalifikován na úmyslné obecné ohrožení. Muži hrozí dvanáct až dvacet let nepodmíněného odnětí svobody či dokonce doživotní trest.
Do Ruska odjel z osobních důvodů, možná už se nevrátí
Gubin byl po několika dnech ve vazbě propuštěn na kauci. Písemně slíbil, že se nebude vyhýbat trestnímu stíhání a republiku opustí jen se souhlasem orgánů činných v trestním řízení. Jako záruka měl sloužit i fakt, že v Česku žil již devět měsíců a údajně zde podnikal. V českém obchodním rejstříku se ale jeho jméno objevilo teprve před třemi týdny, navíc doplněné o informaci, že Gubinovo trvalé bydliště je v litevském Vilniusu.
Předpokládám, že prezident republiky i v tomto případě využije svých nadstandartních kontaktů v Ruské federaci a pomůže, aby byl pachatel, občan RF, dopraven do ČR a zde řádně stíhán, dopisem jej o to požádám. https://t.co/XtcKHmnHUp
Podle jeho advokáta Leonida Kušnarenka odjel Gubin „z osobních důvodů“ do Ruska a není jisté, zda se do Česka vrátí. Probačnímu úřadu se přestal hlásit již koncem února. V České republice podle Kušnarenka podnikal jen de facto, nikoli de iure.
Vyžádání z cizinyVyžádání z ciziny je možné na základě zatýkacího rozkazu, pravomocného odsuzujícího rozsudku, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, nebo jiného podobného rozhodnutí. Na jeho základě stát vyžadující zašle předepsaným způsobem (diplomatickou cestou nebo přímo mezi ústředními justičními orgány) žádost o vydání (extradiční žádost) příslušnému orgánu dožádaného státu, přičemž v závislosti na požadavcích aplikovatelné mezinárodní smlouvy či vnitrostátního práva dožádaného státu k extradiční žádosti případně přiloží další extradiční materiály (např. ověřené kopie podstatných důkazů, z nichž lze usuzovat, že vyžadovaná osoba trestnou činnosti, pro kterou je o její vydání žádáno, skutečně spáchala – předložením takových důkazů podmiňují vydání zejména státy Common Law, např. Spojené státy americké, Kanada či Nový Zéland). O extradiční žádosti následně v dožádaném státě probíhá tzv. extradiční řízení. Pokud dožádaný stát rozhodne o povolení vydání, eskortují vydávanou osobu do vyžádaného státu jeho policisté. (Zdroj: Wikipedia) |
