„Ve světě je mnoho míst, která žijí z turistického ruchu, a Šumava by mohla být jedním z nich. Pokud by tetřev hlušec a datlík tříprstý nebyli považováni za nejdůležitější obyvatele Šumavy,“ řekl před čtyřmi lety prezident.
Při další příležitosti se pak do své dvaceticentimetrové opeřené nemesis pustil znovu: „Ochrana přírody se vedle tetřeva hlušce a datlíka tříprstého musí zaměřit i na dalšího živočicha, a tím je člověk.“
Lesy čelí kalamitě století. Kůrovec zničí až 6 milionů kubíků smrků |
Datlík tříprstý je jedním z250druhů ptáků, kteří ve vzácném polském pralese žijí. Zeman do Polska letí na v pořadí druhou zahraniční cestu od svého znovuzvolení. Bělověžský prales si vybral zcela záměrně. Kvůli podobnosti tamního sporu o kácení s válkou mezi těžaři, ekology a aktivisty na Šumavě. Severní sousedé začali v posledním nížinném pralese Evropy těžit kůrovcem napadené stromy. To se však nelíbilo Evropské komisi, která na Polsko podala žalobu. Unijní soud jí dal v polovině dubna za pravdu, podle něj zásahy do vzácného pralesa nejsou v souladu s právem osmadvacítky.
Podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka se Zeman rozhodl prales navštívit ještě předtím, než evropský soud rozhodl. Potvrdil, že hlavním důvodem bylo napadení stromů kůrovcem.
„Je možné, že se pan prezident během návštěvy lesa ke kácení vyjádří,“ řekl LN Jindrák. Zeman se podle něj s rozsudkem seznámil a podporuje oficiální stanovisko polské vlády, které zní: „Kácet.“
Návštěvníci Kunratického lesa mohou nyní nově při průchodu území spatřit informační tabule upozorňující na plochy, v nichž se momentálně vyskytuje kůrovec.
Prezidentův projev by se tak mohl dotknout hypotetické situace, při níž by Evropský soudní dvůr v Lucemburku rozhodl o Šumavě v podobném duchu, v jakém zní jeho verdikt o Bělověžském pralese. Ostrý tón řeči se dá odhadnout už z toho, jak rád se Zeman strefuje do odpůrců těžby v šumavském národním parku. Při loňském projevu na toto téma urazil některé poslance v jednacím sále sněmovny svým šovinistickým rýpnutím do aktivistek, které se na protest proti těžbě dřeva přivázaly k šumavským stromům. „Místo toho, aby je ti dřevorubci přeřízli…,“ načal tehdy Zeman větu, kterou ponechal nedokončenou.
Stejně tak se prezident s oblibou naváží do Evropské unie. Nad Hradem sice vyvěsil její vlajku, vůči Bruselu se ale často vymezuje. V minulosti také řekl, že by podpořil vypsání referenda o vystoupení z Unie. Hlasoval by však pro setrvání mezi členskými státy.
Na povoze mezi zubry
Zeman bude v Polsku příští týden od středy do pátku. Pro návštěvu Bělověžského pralesa si vyhradil poslední den návštěvy severních sousedů. K hranici s Běloruskem poletí z Varšavy vrtulníkem. Podobně jako při nedávné návštěvě slovenských Tater se po pralese projede ve voze taženém koňmi. Provoz aut se spalovacími motory je totiž v chráněné lokalitě přísně omezen.
Rozlehlý hvozd proslulý populací zubrů Zemana fascinuje odedávna. Mimo jiné kvůli tomu, že na jeho území byla podepsána takzvaná Bělověžská dohoda, kterou zanikl Sovětský svaz a místo něj vzniklo Společenství nezávislých států. K dějinné události však nedošlo na polské straně pralesa, ale nedaleko běloruského Brestu.
Návštěvníci Kunratického lesa mohou nyní nově při průchodu území spatřit informační tabule upozorňující na plochy, v nichž se momentálně vyskytuje kůrovec.Působení lýkožrouta smrkového lze poměrně lehce poznat podle toho, že na patě kmene stromu nebo pod jeho korunou jsou vytvořené závrtové otvory.
Mimo „výletu“ do divočiny čekají Zemana tradiční oficiality spojené se zahraničními návštěvami. Příští čtvrtek se potká se svým protějškem Andrzejem Dudou i premiérem Mateuszem Morawieckim. Český prezident bude s oběma zřejmě mluvit o financování Evropské unie a rozdělování peněz z fondů osmadvacítky. Tématem je i život polské menšiny v ČR.
Polsko, podobně jako Česko, letos slaví 100 let od vyhlášení nezávislosti. Vlády obou zemí by se tedy podle Jindráka mohly potkat na společném zasedání v Praze.
