Koudelku měl Zeman jmenovat generálem v úterý u příležitosti Dne vítězství. Mluvčí BIS Ladislav Šticha serveru potvrdil, že ředitel civilní kontrarozvědky pozvánku dosud neobdržel. „Podpis povyšovacích dekretů je plně v rukou prezidenta republiky a věc nebudeme nijak komentovat,“ řekl serveru.
V ČR se testovalo malé množství ‚novičoku‘, řekl Zeman. Šlo o jinou látku, než kterou byl otráven Skripal |
Kromě zprávy o novičoku je důvodem nejmenování podle zdroje Aktuálně.cz nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.
„Státní vyznamenání a jmenování generálů nikdy nekomentujeme,“ řekl serveru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na otázku, proč prezident nejmenuje Koudelku generálem.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v pondělí v tiskové zprávě po setkání s Koudelkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem uvedl, že se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala látka typu novičok. Babiš se s oběma šéfy tajných služeb sešel kvůli vyjádření prezidenta z minulého týdne. Zeman uvedl, že rozvědky poskytly ve své zprávě rozdílné informace. S odkazem na vojenské zpravodajce Zeman řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok. V ČR byla testována pouze v rámci programu zaměřeného na ochranu vojsk.
Michala Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS).
Novičok byl v březnu využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Šlo však o typ A234, který se liší od látky syntetizované v ČR, uvedl úřad vlády.
Koudelka je dlouholetým pracovníkem civilní kontrarozvědky, v tajných službách pracuje od roku 1992, nyní má hodnost plukovníka. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS je od předloňského srpna.
Koudelkův případ není první
Server Aktuálně.cz poukázal i na to, že v minulosti na své jmenování generálem čekal už šéf vojenských zpravodajců Jan Beroun a jeho zástupce Libor Jílek. Ty však opakovaně odmítala povýšit do generálské hodnosti předchozí Sobotkova vláda, a to kvůli špatnému postupu v případu únosu pětice Čechů v Libanonu.
Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v Berounově případě argumentoval, že všichni šéfové českých tajných služeb mají mít nejvyšší hodnost. Hlavně proto, aby se jim lépe jednalo se zahraničními partnery, kde jsou takové hodnosti běžné.
Prezident už před dvěma lety při státním svátku 28. října odmítl povýšit šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise. Zemanovu rozhodnutí předcházela kritika prohlášení ústavních špiček k návštěvě dalajlamy ze strany ministra spravedlnosti Roberta (ANO).
