„Z pověření Kongregace pro biskupy je mi ctí Vám oznámit, že Svatý otec přijal Vaši rezignaci na úřad pražského arcibiskupa a vyzývá Vás, abyste pokračoval ve svém úřadu ‚donec aliter provideatur‘ (dokud nebude stanoveno jinak),“ stojí v dopise z Vatikánu.
Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl v reakci na papežovo rozhodnutí na twitteru uvedl, že se těší na další spolupráci. Duka měl ale během svého působení řadu kritiků, zejména mezi mladšími věřícími, k jeho kritikům patřil také teolog, kněz a filozof Tomáš Halík, jemuž se nelíbil třeba údajný Dukův příklon k současné hlavě státu.
„Oceňuji to, že si kardinál Duka po posledních skandálních krocích Miloše Zemana zřejmě uvědomil, že nekritická loajalita k tomuto člověku má své meze a že tradice jeho předchůdců na vojtěšském stolci, kardinála Berana, Tomáška a Vlka, kteří nemlčeli tváří v tvář hanebnému chování mocných, ho zavazuje k statečnosti, k odvaze otevřeně bez diplomatických kliček nazývat dobro dobrem a zlo zlem, pravdu pravdou a lež lží,“ uvedl v reakci na papežovo rozhodnutí Halík.
„Právě v těchto několika měsících jeho ‚prodloužené‘ se bude podobně jako v době kardinála Berana rozhodovat o tom, zda chceme patřit k Evropě a Západu, či zda ztratíme důvěru svých spojenců a staneme se trojským koněm nedemokratických mocností divokého Východu,“ míní Halík.
Případné prodloužení doby, po níž by měl Duka vykonávat funkci pražského arcibiskupa, mělo své kritiky. Skupina křesťanských aktivistů ji letos v únoru vyjádřila i veřejně. Vadí jim údajný příklon Duky k nacionalismu a krajní pravici.
„Prodloužení Dukova mandátu jsme bohužel očekávali. Fakt, že papež František arcibiskupovi Dukovi mandát prodloužil, není podle nás výrazem toho, že by chtěl vyjádřit respekt k jeho dosavadní práci a už vůbec ne přitakání jeho nacionalismu a nekřesťanským názorům na migraci, ale spíše důsledkem decentralizovaného pojetí církve, které papež dlouhodobě zastává,“ řekl ve středu jeden z organizátorů protestu Jan Bierhanzl. Duka podle něj se svými „nacionalistickými, ultrakonzervativními a identitářskými tendencemi odpovídá náladám proudů, které mají momentálně navrch v české katolické církvi“.
Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Měl blízko k exprezidentovi Václavu Klausovi, dlouhodobě dobré vztahy má i s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.
Zeman naproti tomu v březnu napsal papeži Františkovi dopis s žádostí, aby mandát Dukovi prodloužil. Reagoval tak na zmíněné protesty několika katolíků, kteří hlavu katolické církve žádali, aby se pražským arcibiskupem stal někdo jiný. Na středeční rozhodnutí papeže Zeman nereagoval, jeho mluvčí Jiří Ovčáček sdělil, že „prezident již svůj názor uvedl v osobním dopise Svatému otci, který zasílal“.
Zeman v březnovém dopise chválil činnost kardinála Duky. Duka podle Zemana přispívá k odstraňování bariér mezi církví a státem.
Za kardinála se mimo jiné postavilo několik českých politiků a Konfederace politických vězňů ČR. Další petici s 3000 podpisy na Dukovu podporu předali její iniciátoři kardinálovi po mši, kterou Duka v dubnu sloužil v katedrále sv. Víta u příležitosti repatriace ostatků kardinála Josefa Berana.
