Manažera posadila do křesla šéfa Českých drah a předsedy představenstva v létě 2013 vláda Jiřího Rusnoka. Místo však musel uvolnit už po necelých sedmi měsících v únoru 2014, když začal úřadovat kabinet Bohuslava Sobotky. Funkce ho zbavila dozorčí rada, resort dopravy tehdy řídil ministr Antonín Prachař (ANO). Krátce po odvolání manažera vyplulo na povrch, že by mu měl dopravce vyplatit konkurenční doložku ve výši ročního platu.
Zeleného si přivedl exministr Žák, k jeho zlatému padáku se teď nemá |
Výrazné odstupné spustilo kritiku odborné veřejnosti. Ministr dopravy za Rusnokovy vlády Zdeněk Žák, jenž Zeleného do čela drah přivedl, se od doložky distancoval. Prý všem podřízeným nařídil, aby na takové úmluvy v kontraktech se špičkovými manažery resortu nepřistupovali. České dráhy pak využily toho, že odstupné nebylo do smlouvy vpraveno se souhlasem dozorčí rady a peníze Zelenému neposlaly.
„Je slušnost dodržet dohody, které uzavřu. Mně tu konkurenční doložku navrhly samy České dráhy,“ vysvětloval Zelený před soudem, když justice jeho žalobu začala na podzim 2015 projednávat. Argumentoval i tím, že se podle doložky pod hrozbou pokuty ve stejné sedmimilionové výši držel rok mimo obor. Jenže v prvním kole neuspěl, stejně tak při odvolání u Městského soudu v Praze nepochodil.
‚Se zaměstnancem lze sjednat doložku‘
Obě instance odkázaly na to, že odstupné neposvětila dozorčí rada. „Ve shodě se soudem prvního stupně mám za to, že žalobci (Zelenému) právo na žalované plnění nenáleží. Zásadní je otázka, zda plnění, které bylo ujednáno v konkurenční doložce, bylo, či nebylo řádně schváleno tak, jak předpokládaly stanovy žalované společnosti,“ prohlásila předloni v červnu soudkyně pražské městské instance Jana Knotková.
Zelený bezprostředně poté reagoval slovy, že se cítí podveden. Dovoláním dostal při k Nejvyššímu soudu, jenž se letos v únoru argumentaci nižších instancí postavil. Manažer jako člen představenstva drah podléhal obchodnímu zákoníku. Jenže současně byl i zaměstnancem, na kterého se vztahoval zákoník práce. Právě podle druhého předpisu by se mělo podle Nejvyššího soudu na kauzu hledět.
  |
„Rovněž se zaměstnancem, který současně vykonává funkci (člena) statutárního orgánu obchodní společnosti, která je zaměstnavatelem, lze sjednat konkurenční doložku. Platnost tohoto pracovněprávního úkonu (…) se i v tomto případě posuzuje podle zákoníku práce,“ zní klíčová pasáž rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které upozornily Hospodářské noviny.
Zeleného šance narostly
Politik od železniceDalibor Zelený (* 1957) je s Českými drahami spjatý dlouhodobě. Ještě coby státní organizaci ji od září 1998 do března 2003 řídil, právě za něj se podnik transformoval v akciovou společnost. |
Zmíněným výrokem se případ vrátil k pražskému městskému soudu, jenž musí na názor nadřízené instance brát zřetel. Zda to automaticky znamená triumf pro Zeleného, nelze s jistotou říci. Jeho šance před úterním jednáním ale významně narostly. „Je pravděpodobné, že soud rozhodně týž den,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Advokát Zeleného Dominik Brůha se s ohledem na advokátní mlčenlivost pro server Lidovky.cz odmítl vyjádřit. Zdrženlivé zůstaly i České dráhy. Dopravce jen upozornil, že Zelený ještě nemá vyhráno. „Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí nevyslovil konečný závěr o tom, že by snad rozhodčí doložka byla platná,“ uvedl pro Lidovky.cz mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Zelený neusiluje o celých sedm milionů korun. V takovém případě by totiž musel z této částky složit na soudních výlohách pět procent, 350 tisíc korun, což odmítl. Formálně se tak domáhá jedné dvanáctiny odchodného, což čítá něco přes 600 tisíc korun. „Pokud vyhrajeme tu část, je automaticky úspěšný i ten zbytek,“ podotkl už dříve k této strategii jeho právní zástupce Brůha.
