„Určitě jsme připraveni jednat. Naši předsedové si musí vyjasnit, jak byla ta výhrada, která zazněla z ústředního výboru, míněna, proti jakým misím, v jakém rozsahu,“ uvedl Brabec. Babiš uvedl, že by se s Filipem chtěl vidět do konce týdne. Podle mluvčí hnutí Lucie Kubovičové se schůzka uskuteční ve čtvrtek večer. Mluvčí KSČM Helena Grofová potvrdila, že Filip se vrací ze zahraničí už ve středu. Podle dřívějších informací měl přijet o den později.
Požadavek komunistů už hnutí ANO konzultovalo se sociálními demokraty. „My chceme dodržet závazky, které máme vůči spojencům. Vzhledem k tomu, že některé ty mise končí, jsme řekli, že si nad to chceme sednout. Ono to je mise od mise, protože někde je minimum těch lidí a někde je to o samostatném nezávislém rozhodnutí České republiky a někde je to dáno jako dlouhodobý závazek, který chceme dodržet,“ uvedl.
KSČM nepodpoří vládu, pokud nezmění postoj k zahraničním misím. Je to překvapení, říká Brabec |
V současnosti čeští vojáci působí na misích v Afghánistánu, Kosovu, Somálsku, Bosně a Hercegovině, Mali, Iráku, v Egyptě, v Izraeli a v operaci EUNAVFOR MED Sophia ve Středomoří. Pozorovatele, celkem devět, má armáda v misích OSN v Demokratické republice Kongo, Kosovu, Středoafrické republice a Mali. Včetně devíti pozorovatelů je nyní v zahraničních misích 404 českých vojáků a vojenských policistů. Nejpočetnější zastoupení má česká armáda v Afghánistánu, kde slouží 245 českých vojáků a 14 vojenských policistů, a v Iráku, kde působí třicetičlenný poradní tým pro letouny L-159, 12 členů výcvikové jednotky chemického vojska a sedm příslušníků vojenské policie. Další početná skupina českých vojáků je v Mali, kde jako ochrana velitelství výcvikové mise Evropské unie působí 42 českých vojáků a ve štábu mise OSN MINUSMA tři.
Širší vedení KSČM v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení zahraničních misí armády, KSČM kabinet nepodpoří. Návrh programového prohlášení vlády nyní obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.
