Lidovky.cz

‚Lidový hrdina, který to umí s publikem i médii.‘ Kajínek je rok na svobodě

Česko

  5:27
PRAHA - Tuto středu uplyne přesně rok od chvíle, kdy se dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dočkal svobody. Bylo přesně 23. května 2017, když vyšel z brány rýnovické věznice na Liberecku. Káznici mohl opustit díky milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem. Rok poté je Kajínek mediální hvězdou, která má svůj pořad, s besedami objíždí zemi a prodává svou tvář na upomínkové předměty.

Nejznámější vězeň v Česku je na svobodě. Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi. foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kvůli dvojnásobné vraždě strávil Jiří Kajínek v součtu s pobytem ve vazbě více než 23 let za mřížemi. Do cely ho přivedla střelba v borských serpentinách v Plzni v květnu 1993, po níž zůstali dva mrtví. Kajínek zavraždil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše, bratr Pokoše Vojtěch vyvázl s těžkými zraněními. Později se stal korunním svědkem případu. Kajínek podle soudu stiskl spoušť na objednávku jiného podnikatele, jehož Janda vydíral.

‚Já se nikam vnucovat nebudu.‘ Kajínek vzdal účast na veletrhu Svět knihy

„Každý den se probudím a uvědomuji si, že jsem svobodný člověk. To je pro mě silný moment,“ řekl serveru Lidovky.cz Kajínek, co je pro něj za rok ve světě bez vězeňských mříží nejvýraznější motiv. Milostí od prezidenta se symbolicky završil jeho příběh, v němž od počátku tvrdí, že je nevinný. Aby upozornil na svou údajnou nevinu, v roce 2000 uprchl z věznice. Právě i pochybnostmi provázejícími jeho kauzu prezident Zeman vysvětlil milost.

Svobodu dokázal Kajínek patřičně zúročit. S televizí Prima přivedl na obrazovky paradokumentární pořad Já, Kajínek, kde prezentuje vlastní pohled na svůj příběh. Vedle toho se jeho tvář objevila na bonbonech s názvem Kajínky, jeho podobiznu vtisklo na hrníčky a další upomínkové předměty také nakladatelství Naše vojsko. Volný čas vyplňuje omilostněný kriminálník i besedami, s nimiž objíždí zemi a na které se platí vstupné i několik set korun.

„Ze sociologického hlediska je velmi podstatné to, že to je silná osobnost. A takové v naší euroatlantické civilizaci budí emoce,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz sociolog Jan Herzman, proč Kajínek táhne. „Když si vezmeme Francii nebo okolní země, tak tam také najdeme příklady lidí, kteří s nějakou negativní minulostí získali status, velký zájem a stali se celebritami,“ dodal sociolog.

Kajínkův příběh na pomezí mýtu a bajky

Kajínek se po svém propuštění stal jednou z nejzobrazovanějších veřejně známých osobností v médiích. Mimořádnou pozornost na něj upřela především ta bulvární. Sociolog médií Jaromír Volek si v této souvislosti všímá, že bulvární zobrazení Kajínka odpovídalo archetypu nespravedlivě vězněného hrdiny, který přečkal všechny útrapy a nakonec se dočkal svého druhu spravedlnosti.

Volek současně vypíchl, jak značnou část zpravodajské agendy zaujal prezident Miloš Zeman. Některá média dávala do souvislosti Kajínkovo propuštění s tím, že si stávající hlava státu chce před obhajobou mandátu naklonit některé voliče. „Kdybychom byli ve vyspělejších demokraciích, tak málokterý kandidát na tak významnou pozici by riskoval podezření, že se takovou akcí podbízí davu,“ poznamenal.

Kniha Jiřího Kajínka nese titul Můj život bez mříží.
Nový hrnek vydavatelství Naše Vojsko s Jiřím Kajínkem.

„Umí na sebe upozornit, dokáže pracovat s médii a jeho rétorika je lidem srozumitelná. Lidem se to líbí jako příběh na pomezí mýtu, bajky a mírně rezonující nejistoty, jestli policie vždy koná správně. U Kajínka se tohle všechno potkává dohromady, stává se z něj svého druhu lidový hrdina,“ přiblížil pro Lidovky.cz podstatu Kajínkovy atraktivity psychopatolog Andrej Drbohlav.

Prezident aktivity Kajínka nesleduje

Soud s Jiřím Kajínkem

Soud s Jiřím Kajínkem a dalšími čtyřmi obžalovanými zapletenými do kauzy vraždy podnikatele Štefana Jandy, Juliána Pokoše a pokusu o vraždu Vojtěcha Pokoše začal 29. září 1995.Proces trval téměř tři roky, proběhlo 46 líčení a vyslechnuto bylo přes sto svědků. Senát v čele se soudcem Pravoslavem Polákem 23.června 1998 uznal Kajínka vinným.
Za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus o ni, padělání veřejné listiny, dvojici maření výkonu úředního rozhodnutí a nedovolené ozbrojování dostal doživotní trest.
Kajínka si za sto tisíc objednal podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda s Pokoši vydíral. Vlasák jen chtěl, aby Kajínek trojici zastrašil. Vraždy byly volbou Kajínka. Vlasák za návod k vydírání a nedovolené ozbrojování 16 měsíců nepodmíněně.

Kajínek po svém propuštění avizoval, že investuje energii na očištění svého jména. Nicméně ani rok poté stále nepodal k soudu žádost, aby jeho kauzu znovu otevřel. „Docela intenzivně na tom pracujeme. Víc k tmu zatím říkat nebudu. Až to přijde, tak se to všichni dozvíte,“ vysvětlil. Současně podotkl, že chystá další velký mediální projekt. Připustil, že se může objevit na zahraničních obrazovkách. Podrobnosti si nechal pro sebe.

Po propuštění prezident Zeman určil, že se Kajínek nesmí dalších sedm let porušit trestní zákon. V opačném případě zamíří zpět do cely. Prezidentská kancelář proto každý půl rok dostává zprávu o jeho chování. „Vyžaduje se rejstřík trestů, vyžaduje se zpráva z bydliště a vyžaduje se výpis z centrální evidence stíhaných osob. Když se to opatří, trestní kancelář vypracuje zprávu a ta se postoupí prezidentské kanceláři,“ sdělil už dříve serveru Lidovky.cz předseda Krajského soudu v Plzni Miroslav Sedláček. 

Milost pro Jiřího Kajínka byla osmou v pořadí (od té doby udělil prezident ještě jednu), kterou Zeman podepsal. Porušil v ní svůj závazek, že vězně bude pardonovat pouze z humanitárních důvodů. Kajínkovy aktivity po propuštění podle mluvčího Jiřího Ovčáčka nesleduje. „Není důvod k přehodnocení,“ odpověděl pak serveru Lidovky.cz Ovčáček na otázku, zda si prezident za svým rozhodnutím propustit Kajínka stojí.

Přestože Kajínek živí v povědomí veřejnosti verzi o své nevině, jeho případ je z pohledu justice jasný. Řadí se mezi nejpřezkoumávanější v novodobé historii země. Nejvyšší soudní instance České republiky v průběhu let napočítaly celkem šest podnětů, které údajně dokladovaly nestandardní průběh původního procesu či díry v konstrukci žalobců nebo policie. Ústavní i Nejvyšší soud všechna podání zamítly.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.