Ve vládě musíme být spidermany, se Zemanem nesmíme mít konflikt, varuje Foldyna |
Předseda ČSSD Jan Hamáček na pátečním odpoledním jednání předsednictva sociální demokracie oficiálně oznámil výsledky referenda, ve kterém straníci v uplynulých týdnech rozhodovali, zda vstoupit do vlády s hnutím ANO. Do hlasování se zapojilo 11 404 lidí, což jsou necelé dvě třetiny členů. O vládě budou jednat i komunisté, kteří by měli kabinet případně tolerovat.
Hamáček v sobotu předloží Babišovi návrh pěti jmen ministrů za ČSSD, které dříve schválila strana. Trvá tak i na europoslanci Miroslavu Pochem, kterého odmítá prezident Miloš Zeman. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v pátek na Twitteru zopakoval, že je pro prezidenta Poche nepřijatelný.
Rozhodnutí ČSSD podpořil na svém Twitteru místopředseda ČSSD Jiří Zimola.
Účastí v referendu podle něj stranická základna dokázala, že jí na dění ve straně záleží. Předseda ODS Petr Fiala vyjádřil, že výsledek referenda pro něj není překvapením. Novou vládu neoznačil za partnera, ale soupeře.
Hamáček novinářům řekl, že jeho vedení dostalo za úkol dojednat alternativu a předložilo ji členské základně. „Členové ji přijali,“ prohlásil. Rozhodnutím v referendu podle něj musí skončit diskuse a spory ve straně. „Teď máme jasno, musíme se soustředit, abychom přispěli k sestavení stabilní vlády a tam prosazovali, co se nám podařilo vyjednat,“ uvedl. Odmítl, aby stranu opouštěli členové, kteří byli v hlasování v menšině.
Místopředseda Roman Onderka novinářům řekl, že byl k vzniku vlády pesimistický a jeho kraj se pro vstup do vlády nevyslovil. „Na jižní Moravě jsme pesimističtější, členové většinově hlasovali proti. Jsem ale bytostný demokrat a budu respektovat názor většiny a tak se zachovají i poslanci,“ uvedl. Podobně se vyjádřil i Jaroslav Foldyna z Ústeckého kraje.
Zeman Pocheho odmítá
Situaci ovšem ještě může zkomplikovat fakt, že prezident Miloš Zeman odmítá zmíněného Miroslava Pocheho, který by se měl podle představ ČSSD stát ministrem zahraničí. Poche při tom patří podle MF DNES k důležitým podporovatelům šéfa ČSSD Hamáčka a roli hrál i v přesvědčování straníků, aby podpořili vládu s Babišem.
Opozice komentuje rozhodnutí ČSSD. Vláda nebude partnerem, ale soupeřem, míní Fiala |
Šéf hnutí ANO půjde za prezidentem v neděli do Lán, kam by měl přinést jména ministrů. Zda v seznamu bude i Pocheho jméno, on sám nekomentuje. Jisté je, že do střetu s prezidentem Zemanem se Babišovi nechce.
Kraj | Pro | Proti |
---|---|---|
Praha | 72,51 % | 26,09 % |
Středočeský kraj | 76,28 % | 22,32 % |
Jihočeský kraj | 61,73 % | 36,77 % |
Plzeňský kraj | 38,23 % | 60,48 % |
Karlovarský kraj | 42,72 % | 56,65 % |
Ústecký kraj | 36,40 % | 61,32 % |
Liberecký kraj | 64,49 % | 34,83 % |
Královéhradecký kraj | 43,91 % | 55,58 % |
Pardubický kraj | 51,98 % | 46,50 % |
Vysočina | 76,53 % | 22,71 % |
Jihomoravský kraj | 46,31 % | 52,46 % |
Olomoucký kraj | 68,74 % | 30,44 % |
Moravskoslezský kraj | 58,27 % | 40,43 % |
Zlínský kraj | 65,42 % | 33,75 % |
Celkem | 58,53 % | 40,20 % |
Pět ministerstev
Vedení ČSSD se v referendu v téměř 1100 místních organizacích ptalo, zda členové souhlasí se vstupem do vlády za podmínek z návrhů koaliční smlouvy a programového prohlášení. Hamáček by měl rozhodnutí vyhlásit v přímém přenosu v závěru jednání předsednictva, které bude nejprve vyřizovat další agendu. Strana obsadí podle dohody s ANO pět ministerstev.
Výkonný výbor KSČM, která by měla případné vládě pomoci ve sněmovně při hlasování o důvěře, se sejde v pátek ráno. Komunisté by mohli probírat smlouvu o toleranci kabinetu, o které jednají s ANO. Dříve své podmínky pro podporu menšinového kabinetu shrnuli do sedmi programových požadavků. Týkají se například prosazení zákona o obecném referendu, zvyšování minimální mzdy, zdanění církevních restitucí či valorizace důchodů.
O nové vládě vyjednává Andrej Babiš už skoro pět měsíců24. ledna - Babiš, jehož menšinový kabinet nezískal důvěru, předal prezidentovi demisi. Ten ji přijal a zároveň Babiše pověřil jednáním o sestavení nové vlády. Vedení ANO už dříve rozhodlo, že Babiš je jeho jediný kandidát na premiéra. - ANO zahájilo jednání o sestavení vlády již v půlce ledna. Zástupci ANO se sešli s ČSSD, jednali také s SPD, KSČM, ODS a KDU-ČSL. Občanští demokraté spolupráci odmítli, lidovci ji stejně jako ČSSD podmínili tím, že ve vládě nebude trestně stíhaná osoba (Babiš je trestně stíhán kvůli kauze dotací pro farmu Čapí hnízdo). Piráti řekli, že nevidí možnost, aby do druhého Babišova kabinetu šli nebo ho podpořili. 27. ledna - Prezident Zeman, který ve volbě obhájil funkci hlavy státu, řekl, že jeho zvolení znamená, že nebude "vydírat" Babiše příliš krátkým termínem pro jmenování jeho vlády. 7. února - Předseda SPD Tomio Okamura po jednání s ANO řekl, že experti obou hnutí rozpracují tři desítky priorit, které chce SPD prosadit přes vládu skládanou Babišem. Při podpoře od SPD a KSČM by to měl být podle ANO kabinet odborníků. 15. února - Celostátní výbor Starostů a nezávislých (STAN) odsouhlasil, aby hnutí jednalo s ANO o podmínkách pro podporu vlády. Chtělo tak zabránit podílu KSČM a hnutí SPD na vládě. Přes určité programové shody ale tuto cestu zavřela podmínka STAN, že v kabinetu nebude trestně stíhaná osoba. 18. února - Sjezd ČSSD zvolil předsedou Jana Hamáčka a prvním místopředsedou Jiřího Zimolu a pověřil nové vedení jednáním o vládě. Kabinet se podle sjezdu nesmí opírat o hlasy SPD. 21. února - Babiš po jednání s novým vedením ČSSD řekl, že kabinet ANO a ČSSD s podporou KSČM je nyní "jedinou variantou na stole". Předseda ODS Petr Fiala, s nímž Babiš také jednal, vládu s ANO i toleranci menšinové vlády ANO opět odmítl. 6. března - Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že rozhodnutí, zda by komunisté mohli tolerovat vládu ANO, je na vážkách. Vyjádřil se tak po rezignaci Zdeňka Ondráčka (KSČM) z čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pro jeho odvolání se vyslovil premiér Babiš. 16. března - Výkonný výbor KSČM doporučil pokračovat v jednání s ANO a podpořit vznik nové Babišovy vlády, ať už ji složí pouze ANO, nebo i s účastí ČSSD, a pak ji tolerovat. 29. března - Hamáček naznačil, že pokud ANO neustoupí od nominace trestně stíhaného Babiše, nebo nepřenechá ČSSD resort vnitra či financí, znamenalo by to konec jednání. 5. dubna - ANO oznámilo, že vyjednávání s ČSSD skončilo. Podle ANO ztroskotalo na požadavku sociálních demokratů získat ministerstvo vnitra. ČSSD krátce předtím odmítla koalici s ANO kvůli neochotě hnutí řešit problém s trestně stíhaným premiérem. 10. dubna - Zeman doporučil Babišovi, aby pokračoval v jednání o nové vládě s SPD a komunisty. 11. dubna - Zástupci komunistů řekli Zemanovi, že jsou ochotni jednat o vládní spolupráci kromě ANO i s SPD. 12. dubna - Okamura a Zeman se shodli, že doufají ve vznik vlády v rámci spolupráce ANO, KSČM a SPD. Vedení ANO se rozhodlo obnovit vyjednávání s ČSSD. 20. dubna - ČSSD oznámila, že souhlasí s obnovením jednání o vládě s ANO. Hnutí nabídlo ČSSD pět ministerstev včetně vnitra. 23. dubna - ČSSD oznámila, že trvá na případné rezignaci prvoinstančně odsouzeného člena vlády. Babiš to znovu odmítl. 25. dubna - Senátoři ČSSD uvedli, že chtějí, aby sociální demokraté nešli do vlády ANO a zůstali v opozici. Šéf strany Hamáček řekl, že jejich razantním výrokům nerozumí. - Zimola oznámil, že ČSSD chce do koaliční smlouvy s ANO začlenit podmínku, že po demisi všech pěti ministrů strany by musel do týdne rezignovat i premiér se zbytkem kabinetu. 28. dubna - Ústřední výkonný výbor ČSSD neodmítl další vyjednávání s ANO a s podporou KSČM. Schválil, že o účasti v koalici rozhodnou sociální demokraté v referendu. 7. května - Babiš a Hamáček dospěli k textu koaliční smlouvy, který je akceptovatelný pro sociální demokracii. 11. května - Celostátní výbor i poslanci ANO schválili návrh koaliční smlouvy s ČSSD a programového prohlášení vlády. Předsednictvo ČSSD vyhlásilo vnitrostranické referendum, které začalo 21. května. 23. května - Zeman řekl, že jmenuje Babiše znovu předsedou vlády bez ohledu na výsledek referenda ČSSD. 1. června - Poté, co Sněmovna i hlasy ANO schválila plán zahraničních misí armády, komunisté řekli, že jednání o podpoře vznikající menšinové vlády bude složitější. 4. června - Babiš řekl, že souhlasí se zdaněním náhrad za majetek, které církve nedostaly v restitucích. KSČM to označila za jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády. 6. června - Zeman jmenoval Babiše podruhé premiérem. 14. června - Skončilo referendum v ČSSD. 15. června - Předseda ČSSD Jan Hamáček oznámil, že v referendu ČSSD bylo pro menšinovou koaliční spolupráci s hnutím ANO 58,53 procenta hlasujících, 40,20 procenta bylo proti. - KSČM oznámila, že je ochotna zvážit toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD, pokud programové prohlášení kabinetu bude obsahovat sedm základních programových požadavků komunistů. Definitivní rozhodnutí bude na ústředním výboru KSČM, který se má sejít za 14 dní. |