Podobné situace přitom nejsou na českých dopravních tepnách ojedinělé. S blížícími se prázdninami a s tím související větší vytížeností silnic se pravděpodobnost podobných nehod zvyšuje.
I proto, že omezení spojená s rekonstrukcemi se dotknou jednoho ze tří nejvíce zatížených úseků D1 před Prahou mezi 12. a 16. kilometrem. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přepravily kamiony touto částí dálnice za posledních 20 let 3,5 miliardy tun zboží a materiálu. Kvůli opravě vozovky bude ale do konce srpna v tomto úseku fungovat provoz ve třech pruzích směrem z Prahy a ve dvou v opačném směru od Brna do Prahy. LN proto zmapovaly nejčastější chyby, jimiž řidiči ohrožují nejen sebe, ale i ostatní.
Chyba? Nejezdí se plynule
Obzvláště během horkých dnů, kdy rychleji nastupuje únava, se šoféři nevěnují dostatečně řízení av zúženích nedodržují rychlost. „Mezi nejčastější chyby řidičů patří to, že nejezdí plynule a nejedou konstantní rychlostí. Jenže i na několikakilometrovém úseku při dodržení rychlosti 80 kilometrů v hodině ztratí řidič méně minut, než si myslí, oproti tomu, kdy by jel například 130 kilometrů za hodinu,“ tvrdí Libor Budina, manažer projektu Autoklubu ČR s názvem Road Safety o bezpečnosti na silnicích.
V zúžených místech by tak řidiči měli používat střídavou jízdu (při ní by vozidla neměla jet v pruzích vedle sebe, ale dodržovat pozici jako na „šachovnici“) a zbytečně nepředjíždět. Zmenší tím riziko nehody i zácpy. Pomoci by mělo i měření rychlosti v těchto úsecích. Aktuálně jsou pod dohledem čtyři úseky D1 vdélce 25 kilometrů.
Šoféři si přitom často neuvědomují, že levý pruh v zúženém úseku bývá značně užší než pravý. Správně by v něm měla jet pouze auta, jejichž šířka včetně zrcátek nepřesahuje 2,2 metru. Tyto parametry nesplňují zejména vozy SUV, namátkou Mercedes ML nebo Range Rover, ale i některá rodinná auta, třeba VW Sharan.
Komplikace ovšem mnohdy nastávají ještě před vjezdem do zúžení, kdy řidiči dojíždějí ke stojící koloně aut. „Často mají snahu předjet všechny a agresivně se natlačit úplně dopředu. Nebrzdí s předstihem, ale na poslední chvíli. To může následně způsobit řetězovou nehodu, protože za nimi jedoucí auto to nemusí dobrzdit,“ říká Igor Sirota, mluvčí Ústředního automotoklubu ČR.
Podle Jiřího Kubeleho z dálničního oddělení Mirošovice by měli šoféři sundat nohu z plynu okamžitě, jakmile zahlédnou blikající vozidlo či světelné šipky před sebou.
Za další z nešvarů lze považovat nedodržování pravidla takzvaného zipu. Tedy střídavé řazení aut ze dvou do jednoho pruhu. Řidiči se vzájemně nepouštějí, připojují se dříve nebo před připojením zastavují.
Spěch za povinnostmi
„Je to tím, že někteří nevěří, že funguje zip a plynulá jízda. Dále je to zapříčiněno neustálým spěchem za nějakými povinnostmi,“ míní Libor Budina z Autoklubu ČR. Když už se naopak napojí, měli by myslet na to, aby mezi vozidly vytvořili dostatečnou vzdálenost. To především kvůli případnému bezproblémovému vytvoření záchranářské uličky.
Pozor je třeba dát i na opatrné řidiče kamionu, kteří se záměrně nedrží krajnice. „Zvlášť v místech, kde značky dopředu avizují možnost jet střídavě, to řidiči berou jako informaci, že krajnice vpravo nemusí být dostatečně zpevněná. Raději se tak vychýlí více doleva,“ varuje Sirota.
Ostatně nákladní vozidla představují ještě jedno riziko. A to když jejich řidiči marně hledají místa k odpočinku a neváhají parkovat, kde se dá. Třeba ve sjezdech či úsecích, kde se silnice rozšiřují. Ačkoliv nechávají dostatečný prostor k projetí, přítomností soupravy ve vozovce – hlavně za tmy – ohrožují ostatní.
Není radno zapomínat ani na to, že D1 stále není zcela zrekonstruovaná. Tudíž se na ní vyskytují pasáže, na nichž řidičům může vzniknout nepříjemnost bez cizího zavinění. Ať už je to rozhozené řízení, či proražená pneumatika.
Důležitým faktorem je i zmiňované horko. „Jakmile teplota v interiéru výrazně převýší 25 stupňů Celsia, jsme schopni se chovat podobně, jako bychom měli bezmála jedno promile alkoholu v krvi,“ přirovná Sirota. Reagujeme pak opožděně, podrážděně a neadekvátně.
Noční můra hned tak nezmizí
LN oslovení odborníci se shodují, že chování řidičů se v uplynulých letech příliš nezlepšilo, o čemž svědčí právě časté kolony i stoupající počet dopravních nehod v letošním roce (během ledna až května vzrostl počet dopravních nehod oproti stejnému období loňského roku o téměř 900 na 41 095).
D1 jako nejrizikovější páteřní komunikace v Česku bude noční můrou řidičů ještě nejméně tři roky, a to přestože práce letos skončí na skoro polovině celkové délky. „Na konci stavební sezony bude hotovo 90 kilometrů v podstatě nové dálnice,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Zbylá část má být hotova do roku 2021. Záleží nejen na rychlosti výběrových řízení na dodavatele oprav úseků, ale i na tom, zda a případně jak dlouho zpozdí stavbu připomínky aktivistů.
