Bylo 21. května, když předseda Poslanecká sněmovny Radek Vondráček obdržel neobvyklý dopis. Podle informací serveru Lidovky.cz se na něj obrátila ústecká expozitura Národní centrály proti organizovanému zločinu, která kauzu údajných manipulací se státními subvencemi do sportu rozkrývá. Kriminalisté v ní obvinili několik lidí včetně Pelty, kteří měli pokoutně ovlivnit rozdělování 454 milionů korun z rozpočtu ministerstva školství.
Aby bylo zřejmé, proč NCOZ kontaktovala předsedu sněmovny Vondráčka, je třeba se vrátit v čase do loňského léta. Bývalý šéf české fotbalové asociace tehdy vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisi, která se zabývala úniky z trestních spisů do médií. Impulsem ke zřízení komise bylo silné podezření, že někdejší novinář MF DNES Marek Přibil diskutoval s šéfem ANO Andrejem Babišem o části spisu ke kauze Beretta.
Je premiér, Karel a já jsem jejich podržtaška, řekl Pelta o hierarchii svého systému |
Detaily z policejních složek Peltovy kauzy rovněž prosakovaly do médií. Proto si komise pozvala i fotbalového bosse, aby ji přiblížil svůj pohled na věc. Policii nyní zajímá, o čem Pelta před poslanci mluvil. „Měl se vyjadřovat ve své výpovědi k předmětu vyšetřování a průběhu probíhajícího vyšetřování,“ stojí v dopise, jejž mají Lidovky.cz k dispozici a v němž tlumočil Vondráček žádost policie ústavně právnímu výboru sněmovny.
Jak by mohlo Peltovo svědectví před komisí prospět policii v objasnění jeho případu s dotacemi, není zcela jasné. Každopádně NCOZ chce, aby jí předseda sněmovny zprostředkoval záznam Peltovy výpovědi. Úlohou ústavně právního výboru je pro Vondráčka vypracovat stanovisko, jak se má k policejní žádosti postavit. K tématu se výbor sejde v úterý 10. července.
‚Příště už nám radši nikdo nic neřekne‘
„Snažíme se to vzít jako precedenční případ a říct si, jak k takovým žádostem přistupovat do budoucna,“ sdělil server Lidovky.cz předseda ústavně právního výboru Marek Benda, o čem především bude výbor v souvislosti s žádostí policie jednat. Není to přitom poprvé, co si kriminalisté řekli o pomoc sněmovně. V minulosti si třeba vyžádali materiály z práce komise pro policejní reorganizaci, sněmovna to však odmítla.
Miroslav Pelta předestřel své svědectví komisi, kterou řídil tehdejší místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Martin Plíšek. Podle svých slov netuší, v čem by mohla být policii Peltova výpověď dobrá. „Nezabíhali jsme do podstaty a obsahů těch kauz, k tomu jsme nebyli zřízeni. Sbírali jsme poznatky k samotnému úniku ze spisů, to byl náš úkol,“ uvedl pro Lidovky.cz Plíšek.
  |
„Policie může pana Peltu vyslechnout a opatřit si veškeré potřebné důkazy,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí šéfa sněmovny Vondráčka Barbora Štenglová. Člen ústavně právního výboru Pavel Blažek má rovněž za to, že by sněmovna neměla jít policii na ruku. „Svědci jdou před komisi s tím, že budou mluvit pravdu a tím to končí. A když se v tom bude ještě rýpat policie, tak nám příště radši nikdo nic neřekne,“ uvedl pro Lidovky.cz.
Výbor už si tak na úterní zasedání připravil pětibodové usnesení, jež zahrnuje i modus operandi, jak má Poslanecká sněmovna v obdobných případech postupovat. Lidovky.cz mají návrh usnesení k dispozici. Jeho nejdůležitější pasáží je, že materiály získané při práci sněmovních vyšetřovacích komisí nebudou poslanci orgánům činným v trestním řízení postupovat automaticky.
Podle Sokola by měli poslanci policii vyhovět
Plíškova vyšetřovací komiseVznik sněmovní vyšetřovací komise k únikům z policejních spisů schválili poslanci 24. května 2017. Jejím úkolem bylo prověřit, zda takové úniky nebyly zneužity k ovlivnění politické soutěže. Sedmičlenné komisi předsedal Martin Plíšek, dále do ní usedli Radek Vondráček, Marek Benda či Lukáš Pleticha. |
„Tato dožádání budou v Poslanecké sněmovně projednávána jen tehdy, nemohou-li orgány činné v trestním řízení prokazatelně získat požadované materiály nebo informace jiným způsobem, zejména jako výsledek vlastní činnosti, a jestliže by současně nemožnost použití požadovaných materiálů nebo informací v trestním řízení mohla způsobit, že trestní řízení nebude možné vést nebo ho dokončit,“ zní klíčový bod návrhu.
Samotný manuál pro postup při vyřizování policejních žádostí má šest bodů. Po přijetí takové policejní prosby poputuje materiál řediteli bezpečnostního útvaru Kanceláře Poslanecké sněmovny, který ho doprovodí formálními náležitostmi jako informací o příslušném policejním útvaru. Následně šéf sněmovny postoupí žádost organizačnímu výboru, který navrhne postup, jehož se předseda bude držet a poté o něm informuje policii.
Místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol má za to, že sněmovna by při výzvě policie k součinnosti neměla váhat. Vyhovět orgánům činným v trestním řízení je podle něj zákonná povinnost. „Tuto povinnost má kdokoliv, vyplývá to z ustanovení trestního řádu. Nevím o žádném předpisu, který by to v daném případě vylučoval,“ sdělil serveru Lidovky.cz Sokol.
NCOZ spustila kvůli sportovním dotacím zatýkání počátkem května 2017. Vedle Pelty kriminalisté stíhají také někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou, bývalého vedoucího odboru sportu na ministerstvu Zdeňka Břízu. Společně podle policie vytvořili systém, jenž měl umožnit účelově rozdat dotace pro rok 2017 vybraným sportovním subjektům. Ve stejné kauze vyšetřovatelé obvinili ze zneužití pravomoci úřední osoby, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z porušení povinnosti při správě cizího majetku i šéfa České unie sportu Miroslava Janstu.
