Do konce týdne 35 stupňů
Nebezpečí požárů kvůli dlouhotrvajícímu suchu a horku hrozí v deseti krajích Česka, největší ale přetrvává v severní polovině Čech a na jižní Moravě. Zmírnění veder meteorologové přitom očekávají až počátkem příštího týdne. Do té doby se budou odpolední teploty na většině území republiky šplhat k 31 až 35 stupňům Celsia, v nižších polohách místy i ke 37 stupňům. |
Od dubna padají teplotní rekordy, prší vzácně, a když už, pak v podobě málo užitečného bouřkového přívalu či lokálně. Trápení půdy člověk přehlédne, není-li zemědělec, ale vlekoucí se vlna veder už dopadá i do lidského komfortu, v horších případech do zdraví. Na úlevné ochlazení podle odborníků hned tak nedojde.
Unikát v trvání třicítek
V minulosti už nastaly dny, kdy byly vyšší teploty, než jaké má přinést srpen – primát drží 20 .den tohoto měsíce v roce 2012, kdy se naměřilo 40,4 stupně. Ale letošní prázdniny mohou být unikátní tím, jak dlouho se třicítkové hodnoty potáhnou v kuse.
Položte na dvůr či zahradu misku s vodou. Zvířata trpí, žíznivým ježkům chybí žížaly |
„Byly už takové vlny, třeba v roce 2015 trvaly až 10 dní. Je dost možné, že letošní šňůra bude patřit k nejdelším. Na příštích sedm dnů je předpověď jako přes kopírák: každý den 30 až 34 stupňů,“ sdělil LN Petr Dvořák, mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu. Výheň potrvá jistě do další středy, ale spíše celý srpen.
Od července se začaly vyskytovat tropické noci, kdy rtuť neklesá pod dvacítku. Nejvíc je jich v Praze, obrovská plocha betonu s minimem zeleně si ochotně kumuluje horko do zásoby. V přehřátých bytech se lidé probouzejí unavení a nerudní, ale mohou si zakládat i na psychické obtíže, které nekvalitní spaní přináší.
Meteorologové předpokládají, že vedra nepoleví ještě minimálně dva týdny. Výrazné ochlazení ale nemá být až do konce srpna.
Kolabují i mladí a zdraví
V praxi je svízelné rozlišit, kolik výjezdů sanitek zapříčinilo primárně vedro. Lékaři jsou na soudy opatrní, protože tropické teploty zpravidla zhorší už existující indispozici. Jihomoravští záchranáři ale potvrzují, že v červenci práce přibylo, řádově o desítky případů denně. „Jde o kolapsy z horka, úpaly, úžehy. Senioři, děti a chronicky nemocné osoby patří mezi nejvíce ohrožené, ale kolabují i mladí a zdraví lidé,“ shrnula jejich mluvčí Michaela Bothová.
Obecná rada pro nadcházející dny zní omezit pohyb na přímém slunci, jak jen to jde, a prolévat se velkým množstvím tekutin. Také není moc dobrý nápad věnovat se venkovnímu sportu.
  |
Na rozdíl od lidí rychlý ochranný program pro přírodu neexistuje. Bouřky lokálně nakrmí povrch, ale v hlubších vrstvách půdy trvá stav mimořádných podhodnot. „Teploty se budou dostávat nad hranici 30 stupňů, a to hlavně v agronomicky důležitých oblastech jižní Moravy a Polabí, což bude nepříjemně vysušovat půdu. Relativní nasycení půdy bude na většině území pod 40 procenty, nejhorší situace bude v Polabí a na jižní Moravě, kde klesne i pod třicet procent,“ uvádí v prognóze specializovaný web Intersucho.
Červenec: sedmý nejteplejší měsícLetošní červenec byl v Česku sedmý nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat průměrné měsíční teploty. První prázdninový měsíc průměrná teplota dosáhla 19,7 stupně Celsia. Zatím nejteplejší červenec Češi zažili v roce 2006, kdy průměrná teplota činila 21,3 stupně. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svém webu. |
Sucho, které se na rozdíl od povodní blíží poznenáhlu a není bleskové, nýbrž trvá, započalo v České republice v roce 2014. O dva roky později ohraničovali ve vládní zprávě o stavu vodního hospodářství experti suchou epizodu lety 2014 až 2016 a upozorňovali, že „nejsou výjimkou ani období tří po sobě následujících suchých let“.
Tehdy ještě nevěděli, že republika se dočká vstupu do pátého roku vyprahlé fáze. Nynější počasí, a v širším kontextu klima, tak patří k nejextrémnějším úkazům, jaké země pamatuje. Zatím však stále platí, že rok 2015 si udržuje v míře vedra i sucha primát.
Podle vládní koncepce ochrany před následky sucha je objem zadržené vody v půdě o čtyřicet procent menší, než byl v roce 1950. „Od roku 1961 se nejvýznamnější sucho v podzemních vodách vyskytlo začátkem 90. let a především v letech 2015 a 2016. Vůbec nejvyšší počet historicky minimálních stavů hladiny a vydatnosti pramenů byl zaznamenán rovněž v letech 2015 a 2016,“ uvádí vládní materiál.
První burčák se objeví již tento týden. Je to nevídaná rarita, říkají vinaři |
Přepisování teplotních rekordů se děje skoro v celé Evropě, k nejsužovanějším státům patří Švédsko. Tropické teploty tam přesáhly všechny údaje, které byly od 19. století naměřeny, a společně s nedostatkem deště vedly k rozsáhlým lesním požárům, jimž během několika týdnů padlo za oběť 25 tisíc hektarů stromových porostů.
Horkovzdušná bublina
Výstraha před požáry panuje i na většině území České republiky, každý den přibude do oblastí s vykřičníkem další lokalita. „Území platnosti výstrahy se bude v dalších dnech pravděpodobně rozšiřovat,“ upozornil Český hydrometeorologický ústav.
Osvěžení na Staroměstském náměstí v Praze.
V horkých dnech jsou koupaliště přeplněná. Na snímku pražské Podolí.
Nynější výheň je způsobena souběhem nízkého tlaku nad Atlantikem a stabilní tlakové výše nad střední Evropou, kam se od jihu vhání teplý vzduch. To dohromady uzamklo kus starého kontinentu do horkovzdušné bubliny.
Tropické teploty vydrží. Příští týden až 35 stupňů, pak už ‚jenom‘ horko |
Lepkavé počasí ovšem nemá jen trpitele. Vedle výrobců chladicích zařízení a provozovatelů plováren jsou ovocnáři jednou z mála skupin, kterým tropické podnebí přináší užitek. Očekává se, že letošní úroda bude v porovnání s loňským rokem o více než polovinu bohatší. Horko se mimořádně zamlouvá meruňkám, malinám, broskvím nebo hruškám. Zelenina a obiloviny ale tolik teplomilné nejsou, u nich se výnosy propadnou.
Po řece Ohři na lodi, nebo na koni?
Na konečný účet za léto je zatím příliš brzy; zemědělci, vodohospodáři nebo majitelé vodních elektráren budou škody teprve sčítat. Řádově se však zpravidla jedná minimálně o miliardy. A poslední slovo bude mít ještě letošní zima, protože právě tehdy se zadělává na problémy nebo zlepšení.
Pokud se mají podzemní zásoby vody i povrchové hladiny dostatečně občerstvit, musí v zimě nasněžit a pokrývka následně odtávat zvolna. S vedrem, má-li za rok zase přijít, vločky nic nesvedou, ale mohou zabránit tomu, aby se opakovalo sucho.
