Lidovky.cz

GIBS si ulil bokem 27 milionů. Podle kontrolorů nezákonně posílal peníze na jiný účet

Česko

  6:00
Praha - Střet mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO), tehdy ještě bez důvěry, a šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem, patřil k nejsledovanějším příběhům letošního jara. Opozice Babišovi spílala, že se snaží ovládnout bezpečnostní složky, aby zahladil své trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Premiér útoky odrážel s tím, že má závažné informace o tom, jak inspekce hospodaří. Murín pod tlakem sám rezignoval, ale dodnes nebylo jasné, jestli a co přesně s penězi v GIBS bylo špatně.

Michal Murin a Andrej Babiš. foto:  Petr Topič, MAFRA

Audit, který v inspekci provedlo ministerstvo financí, na otázky odpovídá. A LN mají jeho výsledky částečně k dispozici podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Poměrně velká část protokolu o výsledku kontroly je začerněná. Ministerstvo financí po konzultaci s GIBS odmítlo část závěrů zveřejnit, protože obdrželo od inspekce sdělení, že dotčené části protokolu „se staly součástí informací vedených v probíhajícím trestním řízení, které v návaznosti právě na zjištěné skutečnosti bylo zahájeno pověřeným policejním orgánem GIBS“.

Nejzávažnější odhalení kontrolorů tak zůstává nadále tajemstvím, protože podnítilo vyšetřování. Ale i zveřejněná část ukazuje, že nakládání s veřejnými penězi mělo v podání GIBS závažné mezery.

Ministerstvo financí podezírá GIBS z porušení rozpočtové kázně

„Nejen z těchto důvodů se potvrzuje, že dlouhodobá kritika GIBS a pana Murína byla oprávněná,“ uvedl pro server iRozhlas.cz, který zprávu přinesl jako první, premiér Andrej Babiš.

Audit zkoumal hospodaření v letech 2016 a 2017. V obou rocích si inspekce v několika tranších převedla peníze z výdajového konta na takzvaný účet cizích prostředků. Rozdíl mezi oběma účty je ten, že na tom výdajovém jsou peníze pod kontrolou, mají jasně určený účel a nakládání. Jakmile se ale finance přesunou na speciální konto, mizí z dosahu veškeré kontroly. Ze zákona je jasně dané, v jakých případech se mohou peníze na účet cizích prostředků převést. GIBS to podle kontrolorů z ministerstva nedodržel a odléval si stranou v rozporu s paragrafy.

GIBS se závěry auditu nesouhlasí

V prosinci 2016 to bylo nejprve 5,1 milionu, o pár dnů později 5,5 milionu. V posledním měsíci následujícího roku se situace opakovala, na konto cizích prostředků odputovalo nejdřív 7,1 a pak 9 milionů. Celkem téměř 27 milionů. „Došlo k neoprávněnému použití těchto prostředků, čímž vzniká podezření na porušení rozpočtové kázně, a to ve výši 14,5 milionu korun,“ stojí v závěrech kontroly. Ministerstvo financí LN potvrdilo, že zjištění předalo finančnímu úřadu, aby s inspekcí zahájil správní řízení o případné vině a trestu. „Dosud jsme neobdrželi informaci, zda bylo nebo kdy bude zahájeno řízení,“ sdělil Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva.

GIBS se závěry ministerských auditorů nesouhlasí a odmítá, že by s veřejnými prostředky zacházel nezákonně. „Proti názoru jsme vznesli námitky, které však byly zamítnuty. V dané věci drží ministerstvo jiné výkladové stanovisko. GIBS aplikoval běžnou praxi, ale v budoucnu bude přistoupeno k postupu, který ministerstvo doporučilo,“ uvedl pro LN Martin Strouhal z kanceláře ředitele bezpečnostní inspekce.

Zdroj střetu „výkladových stanovisek“ plyne z toho, že zákon je v otázce zvláštních účtů, jimiž disponují všechny bezpečnostní složky, poněkud děravý a nejednoznačný. Legislativa počítá s tím, že takové účty jsou, ale jejich detailními záležitostmi se už nezabývá. „Přirozeně je tak vytvářen prostor pro hledání individuálních řešení v rámci konkrétních organizací,“ dodal Běhal. Vodítko poskytuje jen zákon o rozpočtových pravidlech, který vypočítává, za jakým cílem se účet cizích prostředků zakládá. Je to „zejména“ pro omylem došlé platby a mzdové výdaje za prosinec, které se vyplácejí až v následujícím kalendářním i rozpočtovém roce. Prostor pro nesoulad dává slovo „zejména“.

GIBS v minulém roce nasadila odposlech ve 172 případech

Další zjištěné pochybení je podle kontroly ve způsobu, jímž inspekce přistupovala k sestavování svého rozpočtu na následující roky. Začátkem ledna inspekce v obou prověřovaných rocích vložila do systému, kolik a na co hodlá vydávat, ale už po několika dnech začal její dnes již bývalý ředitel – v inkriminované době Murín – přesouvat peníze mezi kapitolami sérií vnitřních rozpočtových opatření. V roce 2016 se to stalo poprvé hned 6. ledna, dva dny poté, co Murín rozpočet schválil.

Škatulata mezi kapitolami

Odehrála se škatulata mezi osmi kapitolami, celkem se přerozdělilo 680 tisíc. O rok později stejný lednový úkaz, jen s tím rozdílem, že tehdy to bylo 1,1 milionu. Celkem ředitel inspekce podepsal čtyři desítky takových vnitřních opatření v obou sledovaných letech. Část z nich se ukázala jako úplně zbytečná a mizerně promyšlená, protože tam, kam se některé peníze převedly, se nevyčerpaly a naopak.

Detektiv Vokál čelí obžalobě, GIBS ho viní z vyzrazení razie v kauze Vidkun

Kontroloři z toho usuzují, že inspekce pojímala rozpočtování jako mimořádně volnou disciplínu, které není třeba věnovat valnou pozornost. „O této skutečnosti svědčí na jedné straně potřeba GIBS měnit rozpočet ihned po jeho schválení a na druhé straně naopak provádění nepotřebných rozpočtových opatření v průběhu roku,“ píší auditoři.

Ani v tomto případě inspekce nesouhlasí se závěry, že její rozpočtování připomínalo nahodilou hru skořápky. Strouhal LN sdělil, že GIBS má svá specifika, která ho k nadměrnému počtu vnitřních rozpočtových opatření vedou, protože jednotlivé položky jeho rozpočtu jsou na poměrně malé částky – v řádu desetitisíců. „Ostatní instituce nemusí tak často a operativně řešit čerpání peněz z jednotlivých položek. Celkový rozpočet GIBS je cirka 400 milionů a z toho více než 85 procent připadá na výdaje na lidské zdroje,“ uvedl.

Problematické se vyjevilo také zadávání zakázek. Podle auditu inspekce opakovaně úmyslně podhodnocovala cenu zakázek, aby se dostala do částky dvou milionů a dodavatele nemusela vybírat podle přísnějšího režimu zakázkového zákona. Auditoři mají za to, že GIBS všechno podřídil tomu, aby si mohl koupit, co chce a od koho chce. „To vysvětluje i mimořádný nepoměr v četnosti veřejných zakázek mimo režim zákona, kterých za kontrolované období zadavatel realizoval celkem 103, zatímco zakázky v režimu zákona realizoval pouze dvě,“ uvádí zpráva.

V praxi pak GIBS sepisoval k takovým smlouvám dodatky, protože se do dvoumilionového stropu nevešel. Týkalo se to i věcí, které už inspekce dřív pořizovala, třeba servisu bezpečnostních systémů, oprav aut nebo nákupu kancelářských potřeb, takže věděla, na kolik přijdou. U všech třech uvedených zakázek GIBS stanovil hodnotu plnění svorně na 1 652 892,56 koruny bez DPH, což s daní vychází bez haléře na kýžené dva miliony, jimiž je ohraničena méně průhledná a férová podlimitní zakázka. S touto výhradou se inspekce ztotožnila a přijala opatření.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.