„Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče,“ uvedl svaz v tiskové zprávě distribuované na dopolední tiskové konferenci.
Odbory připomněly, že desetiprocentní růst po příští tři roky jim už v roce 2016 přislíbila bývalá koaliční vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL. V květnu jednali se současným premiérem a ministrem zdravotnictví. Odbory po jednání tvrdily, že jim navýšení přislíbil, ten ale řekl, že jim jenom vyjádřil podporu. Jednání musí podle Žitníkové být hotová do poloviny října, před vydáním úhradové vyhlášky pro příští rok.
Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. „Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků,“ dodal ministr.
Podle odborů je problémem rozdíl mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové jsou rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.
„V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost,“ vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.
Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. „Oceňujeme, že záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků,“ uvádí v něm.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260.000 lidí, v sociálních službách kolem 100.000. Nejvíce, asi 80.000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře byl průměrně 36.000 korun, v nestátní 24.200 korun.
K velkým protestům zdravotníků patřila kampaň Děkujeme, odcházímeVýběr velkých lékařských protestů od roku 2006: - 26. ledna 2006 - Lékárníci uspořádali svou první demonstraci. Před ministerstvem zdravotnictví (MZ) se jich sešlo na 1500. Nesouhlasili s kroky tehdejšího ministra Davida Ratha (ČSSD), snížením obchodní přirážky na léky o tři procenta a s pozdními platbami za léčiva od pojišťoven. Koncem ledna manifestačně zavřeli na tři hodiny lékárny.
- 20. až 26. května 2006 - Týden zdravotnického neklidu vyhlásil krizový štáb lékařů, lékárníků a malých nemocnic. Péče se neomezila, akce namířené proti krokům ministra Ratha byly symbolické. Zdravotníci demonstrovali v Brně a v Ostravě. Akci zakončili 26. května nespokojení zdravotníci a pacienti v Praze demonstrací a průvodem od sídla MZ k úřadu vlády.
- 14. února 2007 - Většina praktiků a pediatrů ve Zlínském kraji, na jižní Moravě, v Olomouckém kraji, na Vysočině a v okrese Plzeň-sever uzavřela své ordinace. Lékaři protestovali proti tomu, že jim VZP platí za léčení méně, než by chtěli.
- 28. března 2007 - Praktičtí lékaři opět neordinovali. Ve Zlínském kraji zavřeli většinu ordinací, připojili se lékaři z Vysočiny, Jihomoravského, Olomouckého či Karlovarského kraje a další jednotlivci z celé ČR. Zapojilo se asi 70 procent dětských lékařů a asi 25 procent praktiků pro dospělé. Lékaři nesouhlasili s výší plateb od pojišťoven.
- 19. září 2007 - Většina praktických lékařů a pediatrů zase zavřela ordinace, v některých regionech to bylo i více než 90 procent ordinací. Protestovali tak proti navrhované výši úhrad za péči pro další rok.
- 24. června 2008 - Hodinové výstražné stávky proti reformám kabinetu Mirka Topolánka se podle pořádající Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zúčastnilo 985.000 lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306.000. Součástí byl protest zdravotníků proti reformám ministra Tomáše Julínka (ODS). Stávky se zúčastnili zaměstnanci všech fakultních nemocnic v ČR i některých dalších zdravotnických zařízení. Nemocnice často omezily provoz a fungovaly jako o víkendech, někde se zdravotníci k akci připojili jen symbolicky.
- 18. května 2010 - Lékařské odbory odstartovaly kampaň nespokojených lékařů Děkujeme, odcházíme. Připravenost podat výpověď vyjádřily svým podpisem tisíce nemocničních lékařů, členů i nečlenů LOK-SČL. V nemocnicích jich pracovalo dohromady 16.000. Akce skončila v únoru 2011 dohodou protestujících s MZ.
- 1. března 2013 - Lékaři protestovali proti hrozícímu poklesu příjmů ambulancí i nemocnic, kampaň zorganizovala v ambulancích lékařská komora, v nemocnicích lékařské odbory. Akce byla spíše symbolická, byly vyvěšeny letáčky, na některých místech se ale neordinovalo a část zařízení přešla na víkendový provoz.
- 12. září 2016 - Praktičtí lékaři pohrozili, že uzavřou ordinace. Chtěli tak upozornit na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé, nedostatečné úhrady a malé kompetence. Svůj protest odvolali poté, co se dohodli s MZ na růstu úhrad pro rok 2017 a dalších požadavcích.
- 18. října 2017 - Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od ledna 2018. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) řekl, že peníze navíc pro praktiky ani lékárny nejsou. Již 10. října zhruba 10.000 lékařů a zubařů protestovalo symbolicky, když si na rukávy navlékli černé pásky a vyvěsili plakáty.
|
