Za posledních padesát let celosvětový počet sebevražd vzrostl, až 3000 lidí denně spáchá sebevraždu. Právě proto Světová zdravotnická organizace vyhlásila den 10. září jako Světový den prevence sebevražd. Letošní pondělí má tak zvyšovat povědomí o riziku sebevražd a snažit se jim předcházet.
V České republice si na svůj život dobrovolně sáhnou čtyři lidé denně. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který má k dispozici čísla o počtu sebevražd na našem území od roku 1876.
Nadprůměrný počet sebevražd v ČR
Sebevražednost v České republice je nad průměrem Evropy. Na našem území spáchá sebevraždu 13 lidí ze sta tisíc, Česko se tak řadí do pomyslné „úspěšnější“ půlky Evropy. Evropské prvenství v počtu sebevražd drží Litva. V této zemi s pouhými třemi miliony obyvateli si na svůj život sáhne průměrně třicet lidí ze sta tisíc. Naopak mnohem radostněji jsou na tom jižní státy, jako je například Itálie s pěti sebevraždami na sto tisíc lidí.
Muži si berou život mnohem častěji
Dlouhodobý průměr ukazuje, že v České republice muži páchají sebevraždu čtyřikrát častěji než ženy. V roce 2016 svůj život dobrovolně ukončilo 1 209 mužů a 273 žen, v předchozích letech byla čísla podobná. Ani ve světe tomu není jinak, téměř ve všech zemích páchají sebevraždy častěji muži než ženy. U našich sousedů na Slovensku si na život sáhne dokonce sedmkrát více mužů než žen. V Evropě jsou nejvíce nešťastní muži v Polsku, sebevražda je zde osmkrát častější u mužského pohlaví než u toho ženského.
Sebevražda se sluncem v zádech
Řada lidí mylně předpokládá, že prosinec je měsícem sebevražd. Počasí je pochmurné a lidé se mohou cítit o Vánocích osamělí, ovšem čísla ČSÚ dokazují něco jiného. Nejvyšší počet sebevražd vykazují jarní měsíce, v posledním pětiletí to byl březen a duben. Psychologové se domnívají, že je to proto, že na jaře se cítí mizerně jen někteří, kdežto v zimě mají špatnou náladu z ponurého počasí všichni. Rozkvetlé louky a sluncem zalité ulice plné usmívajících lidí pak mohou v nešťastných jedincích vyvolávat depresi, která může vést až k sebevraždě. Zimní prosinec je naopak měsícem s nejmenším počtem sebevražd.
Vražedné pondělí
Míra sebevražd se nemění pouze podle ročního období, ale i podle konkrétních dnů. Pondělí je dnem s nejvyšším počtem sebevražd, ve dnech víkendu pak páchá sebevraždu nejméně lidí. Nejrizikovější věk podle údajů z ČSÚ je pak kolem padesátého roku. V období mezi lety 2012-2016 byla sebevražednost nejvyšší právě mezi padesátým a pětapadesátým rokem.
Drsné meziválečné období
Až čtyři tisíce Čechů ročně spáchalo sebevraždu v meziválečném období. Naopak v období válek počet zemřelých sebevraždou rapidně klesl, za Druhé světové války lehce přesahoval tisícovku. Smutné poválečné první místo drží rok 1970 s téměř třemi tisícovkami za rok. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se tak může odrážet i v sebevražedných cifrách. Závažnost sebevražd si uvědomoval i Tomáš Garrigue Masaryk, když na konci devatenáctého století napsal knihu Sebevražda, která představovala vůbec první snahy objasnit příčiny sebevražedného chování.
Oběšení jako nejčastější způsob
Oběšení je nejčastějším způsobem, kterým si lidé berou život, přičemž si muži tento způsob sebevraždy volí častěji než ženy. U mužů je pak druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy zastřelení, u žen otrávení.
