„ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují,“ uvedli premiér, prezident, šéf Poslanecké sněmovny a ministři zahraničí a obrany v prohlášení. Česko by mělo pokračovat ve výraznější, proaktivní a pružnější reakci na zahraničněpolitické hrozby, jako je nelegální migrace a terorismus, dodali.
Schůzka k zahraniční politice ‚jenom pro předsedy.‘ Hrad odmítl zástupkyni předsedy Senátu Štěcha |
Politici opustili Hrad po necelých dvou hodinách bez toho, aby schůzku okomentovali. Odjezd jejich limuzín doprovázelo skandování zhruba patnáctky demonstrantů, kteří se sešli na Hradě kvůli nesouhlasu se zahraniční politikou prezidenta. Miloš Zeman podle nich směřuje Česko k vystoupení z NATO a Evropské unie.
Ústavní činitelé v prohlášení uvedli, že se věnovali také protiruským sankcím, přípravě strategického dialogu s Izraelem či koordinaci zahraničních cest pro zbytek roku. Potvrdili také význam členství Česka v NATO. „Ústavní činitelé podpořili příspěvek ČR k zajištění obrany NATO i k šíření stability v jejím sousedství jak svou posílenou účastí v aliančních misích a operacích (...), tak pokračováním podpory partnerských zemí,“ stojí v dokumentu.
Politici se věnovali i tématu obchodních sporů mezi USA a Čínou či Evropskou unií. „Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace,“ uvádí prohlášení. ČR by se měla snažit aktivně podporovat liberalizaci a dodržování mezinárodních pravidel obchodu, ale také dále diverzifikovat export.
Ve vztahu k odchodu Británie z EU vyjádřili ústavní činitelé zájem na zachování co možná nejužšího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím. V jednáních o brexitu Česko podporuje společné pozice 27 unijních zemí. „Prioritami bylo a zůstává zachování vnitřního trhu EU a udržení nedělitelnosti jeho čtyř svobod,“ uvádí dokument.
Podle opozice není důvod ustupovat od protiruských sankcíPodle ODS není důvod ustupovat od evropských sankcí proti Moskvě, když Rusko stále okupuje Krym. Sdělil to předseda strany Petr Fiala v reakci na prohlášení ústavních činitelů, kteří se ve středu shodli, že důvody pro sankce trvají. Stejný postoj jako ODS zaujala i TOP 09. Podle Pirátů nelze Rusku ve věci sankcí ustupovat, když Moskva není ochotna spolupracovat. Fiala označil postoj ústavních činitelů k protiruským sankcím za rozumný. "Divím se panu prezidentovi (Miloši Zemanovi), že tuto otázku vůbec otevírá. Rusko stále okupuje Krym, takže k rušení sankcí není jediný důvod," napsal. "V každém případě jsme proti zrušení protiruských sankcí, souhlasíme s tím, že trvají. Z našeho pohledu budou trvat tak dlouho, dokud Krym bude okupovaný, protože tam došlo k porušení mezinárodního práva," řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podmínky vůči Rusku jsou dané a neexistuje-li ochota spolupracovat na ruské straně, nemůžeme ustupovat ani my," uvedl k sankcím poslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Evropská unie spojila sankce s naplňováním podmínek dohod z Minsku o ukončení násilností na Ukrajině. Ústavní činitelé se ve středu také shodli na tom, že trvá odmítavý postoj ke kvótám na přerozdělování migrantů. Opozice s nimi souhlasí, volá ale po konstruktivním přístupu k migraci. "Kvóty jsou nesmyslné, ale musíme nabídnout jiné řešení problému. Vláda o něm zatím zdrženlivě mluví, ale faktický objem vynakládaných prostředků je směšný," uvedl Peksa. "Kvóty už nejsou aktuální a debata o migraci se již posunula. Bez ministra zahraničí se jí však Česko bude velmi těžko účastnit," připomněl Fiala skutečnost, že řízením ministerstva zahraničí je od konce června pověřen ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože Zeman nepřijal nominaci Miroslava Pocheho (ČSSD) do čela diplomacie. |
