Zmrazení Janstova majetku se podle televize týkalo jen jeho části, konkrétně některých nemovitostí. Podle státního zástupce je bylo nutné zajistit kvůli možnému budoucímu uložení peněžitého trestu. Podle soudu však u Jansty nehrozí, že by se chtěl svého majetku účelově zbavit.
„Hrozba uložení takového trestu není natolik aktuální, aby muselo být přistoupeno k tak závažnému omezení jeho majetkových práv,“ stojí v usnesení o odblokování majetku, které ČT citovala.
‚Musíme bojovat s nedostatkem financí od státu, ale řadíme se mezi elitu‘ |
Jansta s Boháčem čelí od loňského července obvinění ze zneužití pravomoci, ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z porušení povinností při správě cizího majetku. Podle kriminalistů naváděl vlivný advokát Jansta k trestné činnosti další stíhané - exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou a bývalého ředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu. Ti pak údajně ovlivňovali, kolik peněz poputuje k jednotlivým sportovním organizacím.
ČUS obvinění odmítá a tvrdí, že se vždy zasazovala o jasná a transparentní pravidla pro rozdělování dotací pro sport. V dřívějším prohlášení zdůraznila, že jako jediná ze střešních sportovních organizací disponuje transparentním, veřejně přístupným a kontrolovatelným systémem evidence členské základny i veškerého svého majetku.
Vrchní soud ve svém usnesení podle ČT upozornil, že dokazování vůči Janstovi bude „značně problematické a výsledek velmi nejistý“. „Obviněný, jako předseda České unie sportu, měl ‚v náplni práce‘ získávání prostředků pro činnost ČUS a měl logicky zájem na tom, aby této organizaci byly přiděleny, pokud možno, co největší prostředky. Ve sdělení obvinění se zatím neobjevuje podezření, že tak činil takovými prostředky, jako je např. předkládání vědomě nesprávných údajů, manipulace s projekty, úplatky, vydírání, apod.,“ napsal soud.
