„Vojáci jsou podřízení velení a velení je řízeno přes politiky. Politici rozhodují, jestli vojáci budou nasazeni, nebo ne,“ sdělil serveru Lidovky.cz komunistický poslanec Leo Luzar. „Jestliže voják zpochybňuje zákonodárnou moc, tedy že politik má právo rozhodnout o tom, jestli on půjde, či nepůjde na misi, jestli se má stáhnout, nebo ne, tak to je porušení Ústavy,“ mínil. Ministra obrany už vyzval ke kázeňskému postihu pro generála Karla Řehku.
‚Mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe než Zaorálek.‘ Generála Řehku čeká za kritiku ‚kázeňské řešení‘ |
Lidovky.cz zákonodárce oslovily poté, co v úterním vydání pořadu 20 minut Radiožurnálu prohlásil, že zdrženlivost vojákům výslovně ukládá Ústava. Na opakovanou otázku moderátorky ale odmítl citovat článek, jímž by svá slova doložil. Ve vyjádření pro Lidovky.cz uznal, že jde především o jeho interpretaci základního předpisu českého právního řádu.
Z příslušníků dolní komory parlamentu je komunistický poslanec nejhlasitějším kritikem generála Karla Řehky. Druhý muž Mnohonárodní divize severovýchod při NATO se minulý týden na svém profilu na sociální síti Facebook opřel do exministra Lubomíra Zaorálka. Místy jadrným jazykem mu vyčetl jeho veřejné prohlášení, že po posledních ztrátách českých ozbrojených sil v Afghánistánu je na místě ústup.
„Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost...,“ napsal na svém privátním profilu Řehka. „Začít vykřikovat o stahování, chybách, okupaci a špatné strategii v době, kdy utržíme ztráty na bojišti, není jen plivnutí do tváře vojáků, které jsme tam poslali. To je podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti!,“ psal na adresu Zaorálka.
Voják do veřejné diskuse vstoupit může
V očích Luzara generál nerespektoval základní ústavní princip. „Z úst vysokého důstojníka se zpochybňuje rozdělení moci ve státě, že politici rozhodují o tom, jestli se vede diskuse, zda se budeme stahovat z Afghánistánu,“ uvedl pro Lidovky.cz Luzar.
Podle expertů oslovených serverem Lidovky.cz však komunistický poslanec ve svém hodnocení trochu přestřelil.
V první řadě Ústava nikterak nemluví o tom, že by příslušníci armády nemohli vstoupit do veřejné diskuse. „Listina základních práv a svobod nepočítá s tím, že by svoboda projevu mohla být vojákům omezena víc než běžným občanům,“ říká ústavní právník Jan Kudrna. „Je-li veřejná diskuse, myslím si, že se do ní může zapojit i příslušník ozbrojených sil,“ sdělil šéf katedry ústavního práva na pražské právnické fakultě Aleš Gerloch.
  |
Gerloch pouze upozorňuje, že voják se vyjádřením svého postoje nesmí vzpouzet plnění rozkazu. Jinými slovy, musí poslouchat nadřízené. „Svoboda projevu je obecně zaručena, ale nemělo by z ní plynout, že voják odmítá rozhodnutí provést, ať už by to bylo rozhodnutí parlamentu o vyslání jednotek, nebo konkrétní rozkaz nadřízeného,“ podotkl akademik, který právnickou fakultu v minulosti vedl osm let jako děkan.
‚Dělba moci zpochybněna nebyla‘
Profesor Jan Kysela odmítá Luzarovu interpretaci, že by Řehka svým projevem šel proti hlavním atributům Ústavy. „Mně se zdá, že to nesměřuje proti Ústavě ani proti zásadám civilní kontroly ozbrojených sil, v tomto bych problém neviděl,“ uvedl pro Lidovky.cz Kysela. „Dělba moci ve státě zpochybněna nebyla, ani ústavní pořádek, ani nehrozí odepření poslušnosti,“ přidal se ústavní právník Kudrna.
Trest pro Řehku?Poslanec Leo Luzar byl první, kdo se na plénu sněmovny proti slovům generála Řehky ohradil. Minulý týden apeloval na ministra obrany Lubomíra Metnara, aby nenechal generálova slova bez trestu. |
Řehka naopak ve svém statusu opakovaně uvedl, že ctí roli politiků ve schvalování vojenských misí. „Politická a veřejná diskuze nad nasazováním našich vojáků; kritické posuzování kde, kdy, jak, s kým, proč a za co se angažovat; kritické zkoumání našich strategií atd.... to vše je nejen potřebné, ale v demokratické společnosti přímo nutné,“ napsal Řehka. Ozval se jen proti způsobu a načasování, jež zvolil Zaorálek.
Experti se nicméně shodují na tom, že člověk v pozici generála by si měl odpustit silné výrazy. Řehka se této zásady příliš nedržel. „Čím výše postavený voják, tím je otázka možné zdrženlivosti v síle veřejných vyjádření větší,“ poznamenal Kudrna. „Způsob vyjádření už se merita věci netýká, jde o samotnou formu. Ta už by měla být uměřená a odpovídat pozici dotyčného,“ upozorňuje bývalý představený pražských práv Gerloch.
Profesor Kysela připomíná, že pro politiky je pole pro volbu slovu širší. Důvod je prostý, jejich legitimita vychází z vůle voličů. U vojáků to však neplatí. „Nemůžou v každé situaci říkat vše, co je napadne. Kdyby to udělali, mohou se dopustit disciplinárního provinění. Ne kvůli tomu, že voják něco řekl, ale kvůli tomu, jaká slova použil,“ vysvětil Kysela. Dodal, že výrazivo použité generálem Řehkou legitimitu promluvit, jež vychází z jeho odbornosti, podrývá.
