V současnosti se o zámek Veleslavín přetahuje hned několik stran. O celém sporu, ve kterém se hraje o stovky milionů, si můžete přečíst v našem článku.
Ne každá stavba v Praze se může chlubit číslem popisným jedna. Právě zámek Veleslavín je ale v ulici Veleslavínská pod tímto číslem zapsán a velmi symbolicky tak odkazuje k faktu, že jeho původ zda má hluboké kořeny. O stavbě stojící na místě dnešního zámku totiž hovoří už zakládací listina Břevnovského kláštera sepsaná roku 993. Tehdy samozřejmě nemohla o Praze v těch končinách ani řeč, byl součástí místní vsi.
Pod správu Pražanů se dostala usedlost až v roce 1420 v rámci Husitských válek, později se dostala přímo do rukou pražského purkrabství. Spjatý je zámek také s celou jednou historickou etapou české literatury, která se nazývá veleslavínská. Bylo to kvůli měšťanskému rodu Adamové, kteří si díky poloze svého sídla vetkli do jména přídomek „z Veleslavína“.
Po většinu 20. století byl zámek využíván jako ozdravné zařízení pro pneumologická onemocnění.
Na Veleslavín přišel otec nejznámějšího člena rodu Štěpán Adam z Veleslavína. Jeho syn Daniel se stal slavným českým nakladatelem, spisovatelem a bohemistou a právě jeho vydavatelská aktivita dala jméno významné fázi české literatury. Daniel vytiskl především šest dílů Bible Kralické.
Více než 100 let ozdravné tradice
Stavba, kterou můžeme na místě vidět dnes, vyrostla během první poloviny osmnáctého století, nejpravděpodobněji z návrhu nikoho jiného než Kyliána Ignáce Dienzenhofera, který platí za pražského guru vrcholného baroka, který postavil v Praze i mimo ni desítky architektonicky významných staveb, v poslední době se přetřásala například monumentální Invalidovna v pražském Karlíně.
Zámek v pražském Veleslavíně se dražit nebude. Ministerstvo kultury odvolalo souhlas |
Podle neověřených zpráv zde byl po krátkou dobu ubytovaný například pruský císař Fridrich II. během pruského obléhání Prahy v roce 1757.
Novodobá historie zámku Veleslavín začíná těsně před nedávno oslaveným založením Československa. V roce 1910 se zámek dostal do rukou bratranců lékařů židovského původu Leo Kosáka a Oskara Fischera, kteří započali už více než stoletou lékařskou tradici na Veleslavíně. Po zbourání přilehlých hospodářských budov přistavěli krátká neobarokní křídla. Zámek začal sloužit jako soukromé sanatorium pro nervové a plicní choroby.
Zámek Veleslavín půjde třicátého listopadu do dražby.
Mezi jeho zdi se přijela léčit také manželka nejvýraznější osobnosti první republiky prezidenta T.G. Masaryka, po níž byla pojmenována základní umělecká škola, která ještě v tomto tisíciletí stála hned v sousedství.
Od nacistického fondu až k tahanícím mezi státem a Prahou
Na temném konci třicátých let majitelům jejich židovský původ samozřejmě příliš nepomohl. Marný pokus Oskara Fischera přepsat svou polovinu na nežidovskou manželku už vyšel na prázdno. Oba lékaře v roce 1941 zatklo gestapo i přesto, že nacistické správě protektorátu prodali areál pro ně za velmi nevýhodnou cenu. Fischer zahynul v roce 1942 v Terezíně, Kosák o dva roky později v Osvětimi.
Zámek následně dostal velmi funkci, která byla paradoxní a přiléhavá zároveň. Od roku 1940 v totiž sídlil Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu. Tato relativně nevinně znějící instituce byla ale hnacím motorem nejohavnějšího procesu v historii, systematického vyvražďování Židů. Fond měl za úkol pod záminkou smluv shromažďovat majetek Židů, kteří hromadně opouštěli Třetí říši a později těch, kteří umírali v koncentračních táborech. Smlouvy, které nutili nacisté Židy podepisovat, byly pochopitelně značně nevýhodné a jejich výtěžek navíc putoval na nejhorší možné místo. Financovaly se z něj transporty Židů do vyhlazovacích táborů.
 |
Po válce se zdravotnické využití zámku obnovilo, když padl do rukou státu a usídlila pneumologická klinika, která zde vydržela až do revoluce v roce 1989. Komunisté ale účelu kliniky příliš nepomohli, když hned v jejím sousedství vyrostla velká teplárna zásobující teplem nedaleké Petřiny. Po revoluci tu sídlila zdravotnická společnosti Canadian Medical Care, které ale letos skončila smlouva a oklikou se tak dostáváme zpět k případné dražbě.
Kolem té se již nyní vyrojila vášnivá diskuze. Městská část Praha 6 by si ráda areál zámku vzala pod svou správu a pokračovala v tradici sociálně zdravotních potřeb. Kvůli údajně nedodané dokumentaci pro takové plány ze strany Prahy 6 i magistrátu chce ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových poslat celý zámek do dražby, ve které se bude startovat na 382 milionech. Svou podporu této variantě ale stálo ministerstvo kultury a dražba se tak prozatím konat nebude. Osud zámku tak zůstává viset ve vzduchu.
Tisková kancelář Národního památkového ústavu serveru Lidovky.cz potvrdila, že do způsobu využití památkáři nijak promluvit nehodlají, monitorovat a připomínkovat budou pouze případné stavební úpravy historické budovy.
