Nakonec se žádná panda do Prahy stěhovat nebude a hledá se viník. Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek na Facebooku ukázal na Miloše Zemana. Pandy podle něj v Česku nebudou, neboť prezident o ně svůj čínský protějšek nepožádal. Jejich propůjčování do světových zoo je totiž výhradně v diplomatické režii a žádost musí vždy podepsat hlava státu, který o ně usiluje. Třeba za Berlín ji před lety podepisovala kancléřka Angela Merkelová.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček pro LN reagoval rezolutně. „Prezident republiky se věnuje ekonomické diplomacii, ne shánění pandy,“ řekl mluvčí. Bobkova slova označil za nepřijatelný výpad. Zároveň jde podle Ovčáčka o snahu přenést odpovědnost na prezidenta, jenž prý o získání pandy nikdy otevřeně nehovořil.
  |
Miloš Zeman se k tématu pandy v pražské zoo vyjádřil již 8. listopadu na TV Barrandov. Řekl, že o pronájmu těchto vzácných zvířat ani nejednal. „Možná že kdybych o tom jednal, získal bych nějaký vágní příslib. Nejde ale jenom o pandu, pak musíte importovat strašnou spoustu bambusu, protože panda nic jiného nežere. A to opravdu není úkol pro prezidenta,“ uvedl tehdy Zeman.
Pandí diplomacie
Čína považuje kriticky ohrožené pandy velké za jeden ze symbolů země. Nikdy je neprodává ani je nedaruje, vždy jen zapůjčuje, a to za velmi přísně stanovených podmínek a pečlivého zvažování.
Svěřením ohroženého zvířete do péče zahraniční zoo vyjadřují Číňané dané zemi náklonnost. A není to rozhodně běžné gesto. Většinou ji dostávají státy, které mají pro říši středu zvláštní strategický význam, typicky Německo, Francie či USA.
Pandy v Praze nebudou. Zeman o ně čínského prezidenta nepožádal |
Hybatel česko čínských vztahů Miloš Zeman ovšem nebyl nejhlasitějším zastáncem myšlenky chovat v Praze pandy. O zapůjčení zvířat usilovala zejména bývalá primátorka hlavního města Adriana Krnáčová. V březnu 2016 dokonce s pekingským starostou Wang An šunem podepsala memorandum, jehož součástí mimo jiné bylo i to, že obě města budou společně rozvíjet i zoologické zahrady.
Podle informací LN o rok později – před Zemanovou návštěvou Číny – zaslala do kanceláře prezidenta dopis, v němž jej žádala, aby metropoli podpořil ve snaze získat párek pand velkých.
„Pandy velké by se v Zoologické zahradě hl. m. Prahy staly nejen dalším lákadlem pro návštěvníky, ale vedly by k dalšímu zvýšení její prestiže i v celosvětovém měřítku,“ napsala Krnáčová v dokumentu, který mají LN k dispozici. Hlavní město by se totiž jejich získáním zařadilo mezi nemnoho zahrad, jež se těmito savci mohou pochlubit.
„Kdybychom mohli já nebo pan ředitel (Miroslav Bobek – pozn. red.) žádat přímo, to zvíře už dávno máme v Praze,“ napsala nyní bývalá primátorka LN.
Medvěd versus lidská práva
‚Pandí diplomacie‘ v Berlíně. Merkelová a čínský prezident otevřeli v zoo nový pavilon |
S výměnou vedení pražského magistrátu po říjnových volbách ovšem poněkud ochladl i postoj hlavního města k usilování o pandy. Nová koalice o ně příliš nestojí. „V tuto chvíli jsou pro zoo podstatné jiné věci než marketingově zajímavá panda. Především pavilon goril, v jejichž chovu patříme k naprosté světové špičce, nebo nevhodné podmínky pavilonu ledních medvědů,“ řekl LN Petr Hlubuček (STAN), náměstek primátora, jenž má zoologickou zahradu v gesci.
Podle něj musí zároveň metropole zvážit, zda je účelné, aby každý rok platila Číně značný obnos peněz za pronájem zvířat. Ten se obvykle pohybuje mezi půl milionem až milionem dolarů ročně (v přepočtu až 22,8 milionu korun). Asijská velmoc ovšem zdůrazňuje, že finance používá na záchranu těchto živočichů v zemi.
Podle Jana Čižinského, předsedy koaličního sdružení Praha sobě, má pandí diplomacie další rovinu: přesahuje do problematiky respektu k lidským právům. „A ta jsou pro Prahu sobě důležitější než panda v zoo,“ řekl LN.
K úskalím nápadu získat pro Prahu vzácného medvěda patřil od počátku problém s krmivem. Pandy zkonzumují obrovské množství bambusu, které je třeba buď dovážet, nebo pěstovat lokálně. Pražská zoo uvažovala, že by postupovala stejně jako vídeňská, jež nakupuje bambus ve Francii a dovážet ho musí několikrát do měsíce.
Pavilon za 200 milionů
‚Pandy pro politiky nejsou dobrým znamením‘ Thatcherová s ní odmítla letět |
Zoologická zahrada s pandami počítala. Dokonce měla připravený projekt na vybudování pavilonu pro expozici pand velkých a langurů čínských za 200 milionů korun. Měla to být třetí zásadní investice po výstavbě nového pavilonu goril a expozice pro lední medvědy. Projekt „pandího“ pavilonu však před několika měsíci zoo pozastavila a podle ředitele Bobka je jen otázkou času, kdy bude oficiálně ukončen.
Ačkoliv se pavilon ještě nezačal stavět, zoo už vynaložila 1,1 milionu korun na jeho architektonickou soutěž, z níž zmiňovaný projekt vzešel. Výhodou oceněných návrhů ovšem je, že pavilon byl od počátku připravován tak, aby bylo možné jej jednoduše uzpůsobit chovu jiných druhů zvířat. Pandy by podle ředitele Miroslava Bobka mohli nahradit například medvědi pyskatí.
Panda velká
|
